O pravoslavném episkopu Gorazdovi Českém a Moravsko-slezském
(Narozen: 26. května 1879 v Hrubé Vrbce; mučednicky zemřel: 4. září 1942 v Praze)
Byl to první pravoslavný nástupce na moravském biskupském stolci svatého Metoděje po tisíci letech. Metodějova východní cyrilometodějská církev byla obnovena až na začátku XX. století a to biskupským svěcením sv. Gorazda II. (v Bělehradě 1921). — Česká pravoslavná církev se pod pastýřskou berlou vladyky Gorazda prudce rozvíjí. Budují se pravoslavné chrámy (viz některé z nich), do češtiny jsou překládány texty bohoslužeb, organizuje se život církve – to vše díky neúmorné práci a pod biskupa Gorazda, který se stal nejen představitelem místní pravoslavné církve, ale i její duší… Na vladyku Gorazda se zachovala vděčná vzpomínka mnohých jeho současníků, kteří hovoří o jeho nesmírné pokoře, obětavosti, pracovitosti; jeho život se vyznačoval hlubokou zbožností, askezí a duchovností – mnozí v něm již za jeho života viděli světce. — Ideově se ve svém dílu obnovitele pravoslaví u nás obracel především k čistotě a jiskře prvotního křesťanství a k cyrilometodějství, na něž se stále odkazoval. Českou pravoslavnou církev viděl a představoval jako právoplatnou nástupkyni církve založené zde sv. Cyrilem a Metodějem, oprávněnost čehož neúnavně dokazoval. — Součástí obnovování pravoslaví u nás bylo i překonávání překážek kladených těmi, kteří tomuto Božímu dílu nepřáli a útočili na ně všemi prostředky. Vladyka musí neustále vyvracet zlomyslné pomluvy, svádět nerovný boj s mocnými a bránit pravoslavnou církev před bouří nenávisti, která ji chtěla smést z naší země. Dnes vidíme, že Bůh byl s ním. — Namáhavá ale plodná práce je narušena německou okupací a násilně ukončena událostmi kolem atentátu na Heydricha. Parašutisté, kteří atentát vykonali, našli nakonec útočiště v kryptě pravoslavného chrámu v Praze – tedy pod katedrálních chrámem biskupa Gorazda. Úkryt byl prozrazen a při dobývání krypty parašutisté zahynuli. Svatý Gorazd se pokoušel zachránit církev a vzal celou vinu na skrývání atentátníků před okupačními úřady na sebe, nabízeje svůj život za životy ostatních a za zachování církve. Nacisté ho zatkli a spolu s jeho dvěma pražskými kněžími a předsedou katedrálního sboru starších po několikaměsíčním mučení dne 4. září 1942 popravili. Na smrt bylo deportováno do koncentračního tábora mnoho osob z blízkého okruhu vladyky (celkem popraveno více než 253 lidí). Veškeré české pravoslavné kněžstvo (z Gorazdovy církve) bylo deportováno do Německa na nucené práce. Majetek církve byl konfiskován, chrámy zapečetěny, jejich zařízení rozkradeno, bohoslužby zakázány, církev úředně rozpuštěna a práce pro ni se trestala smrtí. (Viz o tom knížka Velký čin malé církve) Zastřelením svatého mučedníka Gorazda získalo české Pravoslaví svého novomučedníka, který se přiřadil k družině dávných českých svatých. (Stránka věnovaná sv. Gorazdovi)
Události gorazdovského vzpomínkového jubilea
Návštěva zahraničních hostů
Na svátek 75. výročí mučednické smrti sv. Gorazda přicestovali na Moravu biskupové z Polské autokefální církve: vladyka Abel, pravosłavný arcibiskup Lubelski i Chełmski, a vladyka Paisij (Paisjusz, biskup Przemyski i Gorlicki). V pátek 1. září se vladyka Abel seznámil s naší eparchií a navštívil chrámy na Olomoucku a další – kromě olomoucké katedrály viděl první chrám postavený vladykou Gorazdem ve Štěpánově a posléze shlédl i Chudobín. Pak poctil svou přítomností Vilémov, kde poobědval s naším vladykou Simeonem. V odpoledních hodinách pak navštívil vladyka Abel chrám v Šumperku, kde posvětil ozdobné obložení svatého prestolu. Navečer už za přítomnosti vladyky Paisije navštívil chrám sv. Václava v Brně.
Návštěva polských biskupů v katedrále v Olomouci
Návštěva ve štěpánovském chrámu
Návštěva v chrámu v Chudobíně
Oběd ve Vilémově
Bohoslužba v šumperské katedrále
Návštěva katedrálního chrámu v Brně
Svěcení svátku – den první – Hrubá Vrbka
Nazítří, v sobotu, následoval první den svátku jubilejních „mučednických narozenin“ sv. Gorazda
Vzácná zahraniční návštěva, vladykové Abel a Paisij, spolu s arcibiskupem pražským Michalem, s naším eparchiálním arcibiskupem Simeonem a vikárním biskupem Izaiášem, vedli slavnostní archijerejskou liturgii v monastýru v jeho rodišti v Hrubé Vrbce. (Sobota 2. září)
Zde je první fotogalerie z bohoslužby. Zpráva o průběhu události s další fotogalerií bude následovat v dalším příspěvku.
Pokračování v dalším příspěvku