Dvě návštěvy vladyky Izaiáše ve slezském pohraničí

V posledních týdnech, přesněji 12.8. (Horní Lipová) a 7.10. (Osoblaha), navštívil biskup šumperský Izaiáš dvě malé farnosti na okrajích naší eparchie.

Letní návštěvu zahájil vladyka archijerejskou svatou liturgií v chrámu Proměnění Páně a sv. Nektaria Eginského v lázeňské obci Lipová. Moderní prosvětlený modlitební prostor pojal asi dvacítku věřících, kteří v době prázdnin a dovolených chtěli poznat svého mladého pastýře. Velmi pokojná bohoslužba v krásném sobotním jitru znamenala velké povzbuzení pro naši misijní farnost. Zvláště mladí polští pravoslavní účastníci liturgie byli zaujati jednoduchou bohoslužbou slouženou v češtině podle sborníku vladyky Gorazda (od té doby jsou pravidelnými příchozími na naše bohoslužby). Po skončení obřadu jsme přijali pozvání do penzionu Kovárna, kde nás čekalo obědní pohoštění v jedné z nejlepších restaurací Olomouckého kraje. Vladykovi byli postupně představeni všichni přítomní věřící, kteří spolu s ním hodnotně strávili část odpoledne.

Druhá návštěva, tentokrát již v podzimním čase, se uskutečnila v malém, dnes takřka zapomenutém městečku Osoblaha, kde se zatím nepřetržitě pohybují pravoslavní již 70 let. Hřbitovní chrám sv. Mikuláše slouží pro bohoslužby celých 300 let a má svoji neopakovatelnou historickou atmosféru. Radost by bylo snad to správné slovo pro to, co pocítila skupina šestnácti “posledních” volyňských Čechů při svaté liturgii. Souhra při plné liturgii mezi biskupem, diákonem a knězem nám ozřejmila pravdivost známého výroku, pocházejícího z prvokřesťanské doby (sv. Ignatios Antiochijský): „Kde je biskup, tam je i církev.“ Závěrečný zpěv mnoholetí nás vynesl z chrámu do nedaleké školy, kde členka naší obce p. Lányová (profesionální kuchařka) připravila skvostné pohoštění o několika chodech. Opět jsme se všichni vladykovi představili, aby poznal příběhy jednotlivých lidí. Potom se vzpomínalo na staré časy a vůbec nikomu se nechtělo z družného společenství odejít.

Velice děkujeme za obě návštěvy v našich – o duchovní život bojujících – farnostech, které mají potěšení z toho, že biskupům na nich záleží a že oceňují tyto pohraniční modlitební “majáky”.

Prot. Josef Libor Kratochvíla