S požehnáním Jeho Blaženstva vladyky Rostislava a Jeho Vysokopřeosvícenosti vladyky Simeona se ve dnech od 29. září do 2. října náš vladyka Izaiáš zúčastnil oslav uplynutí tisíc let od založení ochridského arcibiskupství.
Z historie Ochridu
Na přelomu 9. a 10. století se Ochrid stal útočištěm žáků sv. Cyrila a sv. Metoděje vyhnaných z Velkomoravské říše. Nejvýznamnější z nich byli sv. Kliment Ochridský a sv. Naum. Při monastýru, který v Ochridu založil sv. Kliment, vznikla literární škola, díky které se z Ochridu stalo nejvýznamnější centrum slovanské kultury a vzdělanosti, která se odtud dál šířila po východní Evropě.
Monastýr svatého Klimenta a Pantelejmona stojící v Ohridu v Makedonii je považován za místo působení prvních studentů Cyrila a Metoděje pod vedením svatého Klimenta. Na tomto místě se pravděpodobně první bulharští žáci ve středověku učili novému písmu určenému pro staroslověnštinu (posléze církevní slovanštinu). Celá budova je významnou makedonskou kulturní památkou.
Monastýr byl pravděpodobně založen v době Klimentova příchodu do oblasti Ohridu. Svatý Kliment využíval monastýr jako školu pro učení nového druhu písma založeného na hlaholici – cyrilici. Kliment osobně postavil uvnitř kryptu, v níž byl po své smrti roku 916 pochován a kde je jeho hrob dodnes.
Sv. Kliment
Pocházel ze Slovany obývaného území Makedonie. Kliment se s věrozvěsty zúčastnil cesty na Krym do země Chazarů r. 860 – 861 i návštěvy Chersonésu, kde se zúčastnil hledání a objevení ostatků papeže svatého Klimenta Římského (a přijal na památku tohoto mučedníka mnišské jméno). Později následoval věrozvěsty v jejich cestě na území Velké Moravy.
Po smrti svatého Metoděje a vyhnání jeho následovníků knížetem Svatoplukem z území Moravy odešel spolu s ostatními na krátkou dobu do Bělehradu pod ochranu bulharského vazala knížete Radislava, který jej později poslal společně s dalšími žáky věrozvěstů, např. svatým Naumem, do tehdejšího hlavního bulharského města Plisky, kde vytvořili známou Plisecko-preslavskou literární školu. Tehdejší bulharský panovník kníže Boris Michail vyslal záhy Klimenta do Makedonie šířit staroslověnskou liturgii a daroval mu dvorce v Devoli a v okolí Ochridu. Zde založil Kliment slavnou literární školu a byl roku 893 ustanoven biskupem.
Svou literární činnost zahájil Kliment brzy po smrti svatého Cyrila (Konstantina), mezi lety 870 a 880, kdy byl napsán Život Konstantinův. Tento nejvýznamnější původní výtvor rané slovanské literatury je zřejmě dílem právě Klimenta, ovšem s významnou účastí svatého Metoděje. Brzy po Metodějově smrti byl sepsán Život Metodějův, jehož autorem je bezpochyby Kliment. Dále sepsal řadu textů pro církevní svátky k oslavě apoštolů, mučedníků, proroků a světců, pochvalná slova o Bohorodici, o Janu Křtiteli, o některých z proroků a o některých zvláště uctívaných světcích (např. o svatém Klimentovi, římském papeži).
Život Klimenta, biskupa Bulharů od Theofylakta, arcibiskupa ochridského (1094-1107) si můžete přečíst zde
(Obrázky a část textu převzaty z Wikipedie)