Monastýr ve Vilémově oslavil svůj svátek

Na svátek Zesnutí přesv. Bohorodice má svůj svátek hlavní monastýrský chrám a vlastně celý ženský monastýr, který je tomuto největšímu bohorodičnému svátku zasvěcen. 15. srpna letošního roku se zde konalo každoroční setkání okolních duchovních a dalších příznivců monastýru. Matka igumenie Alexie vše připravila k důstojnému průběhu duchovní slavnosti. S pomocnicemi uchystala pro všechny účastníky na posilněnou vydatné pohoštění.

Sloužila desítka duchovních v čele s duchovním otcem Eustachijem (Stanisławem) z Polska; účastnilo se přes třicet hostů. Kázání při sváteční liturgii pronesl prot. Petr Novák. K oslavované události zesnutí Matky Boží připomenul, že odešla na nebe, kam už za svého pozemského života patřila. Její přenesení vzhůru je důsledkem Kristova vítězství nad smrtí. Proto nad ním nelkáme, ale vnímáme celou tuto událost jako svátek a slavnost. Apoštolové, kteří se kolem ní při jejím zesnutí shromáždili, viděli, jak její Syn, Pán Ježíš, vyslyšel modlitby své Matky, a když se její duše oddělila od těla, sám se jí ujal a přijal ji do své náruče.

Dále otec Petr hovořil o příběhu spojeným s odchodem přesv. Bohorodice, u kterého nebyl přítomen apoštol Tomáš. Přál si však při svém pozdějším příchodu rozloučit se s Matkou Spasitelovou a naposledy na ni pohlédnout, a tak přemluvil apoštoly, aby otevřeli hrob. Když se tak stalo, shledali, že tělo Panny Marie tam není a hrob je prázdný.

Otec Eustachij (Stanisław) na závěr liturgie zdůraznil, že Matka Boží je zde s námi na zemi a pomáhá nám. A kdyby nebylo jí, Syn Boží by se nevtělil.

Liturgická slavnost byla završena průvodem kolem chrámu, kropením svěcenou vodou a čtením z evangelií. Přítomní kráčeli, nesouce kříž a ikony. Ikonu svátku nesla matka Alexie, představená monastýru. Na závěr setkání se přítomní odebrali do jídelny k občerstvení.

O přesvaté Bohorodici zpívají pravoslavní křesťané v hlavní modlitbě k oslavě tohoto svátku: „Rodíc, panenství sis zachovala, při zesnutí svět jsi neopustila. Přešla jsi k životu, jsouc Matkou Života, přímluvami svými zbavuješ smrti duše naše.“

Sváteční kondak: „V přímluvách neúnavnou Bohorodici a jako zastánkyni neochvějnou naši naději – hrob ani skonání nezajaly. Neboť ji jako Matku (pramene) Života do života (nebeského) přenesl Ten, kdo se usídlil v jejím lůně povždy panenském.“
(Sváteční hymny i s notací v PDF zde)

Článek k srpnovým svátkům na weblogu Ambon