Kněz, na něhož byl pro neposlušnost, pomluvy, intriky a vzpouru uvalen v naší eparchii zákaz služby, slouží s vl. Michalem v Praze. A jako by to nestačilo, slouží na pozvání vedlejšího eparchiálního biskupa bez souhlasu svého eparchiálního biskupa. Co na to říci? Kanonický rozklad Pravoslavné církve v českých zemích? Vl. Michal s odvolaným Fejsakem kupí jeden kanonický přestupek na druhý. Od J. Fejsaka nás na Moravě asi nepřekvapí už vůbec nic, protože vidíme, že jeho svévole a pýcha se „utrhly ze řetězu“ a zřejmě už ztratil mentální schopnost reflektovat stav, do něhož padl. Překvapující je záškodnická činnost, kterou provozuje vladyka Michal vůči Moravě. Tento biskup nevynechá snad žádnou příležitost k nekanonickému vtrhnutí do vnitřních věcí olomoucko-brněnské eparchie (viz minulé zprávy na našem webu) a k působení škod jejímu vnitřnímu životu a kanonickému pořádku. S krajním nepřátelstvím vystupuje proti vladykovi Simeonovi i proti vladykovi Izaiášovi. Stále nechápeme, proč nám tak zavile škodí a co mu vlastně Morava provedla. Samozřejmě, bude nejspíš potřeba podat žalobu na vl. Michala k posvátnému synodu za opakované porušování posvátných kánonů Církve a vstupování do vnitřních věcí cizí eparchie.

Zpráva, že při oslavě sv. Ludmily sloužil spolu s arcibiskupem Michalem i Jozef Fejsak vlastně nebyla tak překvapující  (Fejsak v pražské eparchii nesloužil po uvalení zákazu služby poprvé). Políčkem do tváře našeho eparchiálního archijereje vladyky Simeona byly ty různé nedůstojně trapné oslavné projevy, např. když vl. Michal prohlásil Fejsaka za „novomučedníka“ (kněží se tomu smějí a ptají se, jestli už je připravena jeho kanonizační ikona). Navíc tím vl. Michal plive na všechny řádné kněze naší eparchie. Na svátek sv. Ludmily ho nechal vladyka Michal sloužit jako hlavního kněze. Což se nestydí takto urážet a ponižovat vladyku Simeona? Vl. Michal tím veřejně prohlašuje, že vladykou Simenem opovrhuje. Jestli se posvátný synod ani po takové ostudě vladyky Simeona nezastane, budeme se muset obrátit na Matku Církev.

Když vl. Michal požehnal službu v Praze a na Tetíně J. Fejsakovi, je to samozřejmě kanonicky nepřípustný čin (kněz, kterému byl udělen zákaz služby v jedné eparchii, nesmí být přijímán jiným biskupem v jiné eparchii), a navíc ani neměl k službě v Praze souhlas svého eparchiálního biskupa. Kněz sloužící přes biskupský zákaz služby, páchá hřích rozkolu. A biskup, který kněze, na něhož byl jiným biskupem uvalen zákaz služby, přijímá a nechává sloužit, páchá rozkol také. Což v Praze neznají kánony? Proč vlastně podporují rozkol? Co když je začnou věřící obviňovat z rozkolu a připomenou vladykovi Michalovi pravidlo: Kdo slouží s rozkolníkem, sám je rozkolník. (Zprávu o Fejsakově službě v Praze jsme prvně obdrželi právě od pohoršených věřících dokonce i s nahrávkou.) Pro případ nedostatečného vzdělání v kanonické právu jim zde připomínáme: biskup sloužící s tím, kdo má v jiné eparchii zákaz (ani nemá doporučující dopis svého biskupa), ponižuje tím druhého biskupa, narušuje jeho práva, vyvolává rozkol a porušuje množství kanonických pravidel.

Pravidlo 5. (III. všeobecného sněmu) přirovnává chování současného arcibiskupa pražského k chování heretika Nestoria: „Jestliže Nestorij a jeho přívrženci se pokusili nebo pokusí proti všem pravidlům a podle svého ve všech směrech svévolného jednání, osobám, které svatý sněm nebo jejich příslušní biskupové odsoudili pro nepřístojné jednání, vrátiti obecenství v církvi nebo duchovní hodnost, budiž to podle rozhodnutí našeho bez právních účinků a osoby takové zůstanou i nadále zbaveny duchovní hodnosti.“

Pravidlo 12. (apoštolské)
Přesídlí-li někdo z kleru nebo z laiků, který byl suspendován, případně vyloučen ze svatého přijímání, nebo ten, který nebyl hoden přijetí do kleru a bude-li přijat v jiném městě bez doporučujícího dopisu: budiž zbaven úřadu případně vyloučen jak přijatý tak i onen, který jej přijal.
(Dodatek k tomuto kánonu upřesněný i pro osoby se zákazem konat bohoslužby a potvrzující trest pro biskupa, který nerespektuje zákaz vydaný jiným eparchiálním biskupem, je v níže uvedeném kánonu ap. 16.)

Pravidlo 16. (apoštolské)
V případě, že biskup, u něhož takoví (tj. ti se zákazem služby) pobývají, nedodrží ustanovený zákaz bohoslužeb a přijme takové osoby za členy kleru: budiž zbaven úřadu jakožto učitel nepořádku.
(Fejsak byl výslovně upozorněn vladykou Simeonem, že i přes zákaz služby zůstává klerikem naší eparchie. Tato listina byla už dříve zveřejněna.)

Pravidlo 11. (apoštolské)
Bude-li se někdo z příslušníků kleru modliti s osobou z kleru vyvrženou, budiž i sám zbaven hodnosti.
(Všichni si mohli přečíst nález komise pro zkoumání kanonických přestupků, která navrhuje suspendaci Fejsaka, a nyní čeká na podpis eparchiálního biskupa. Za normální se v takovém případě považuje kolegiální úcta k příslušnému eparchiálnímu biskupovi a vyčkání, jestli vydá rozsudek a jak celá kauza dopadne, a nikoliv takovou situaci ignorovat, a tím projevovat hrubé chování vůči naší eparchii.)

Asi nás všechny napadne, jak by to bylo krásné, kdyby J. Fejsak byl řádným, poslušným a zbožným knězem, který respektuje kánony, a s povolením od eparchiálního biskupa by jel do Prahy na slavnost sv. Ludmily. Pak by mohl být považován za zástupce Moravy na slavnostech v Praze a na Tetíně. Jenže, pak by jistě nebyl vl. Michalem vychvalován ani vyznamenán.

Ze strany o. Fejsaka není tento nekanonický skutek ničím novým, všichni vidíme, že tento kněz nerespektuje církevní řád už dávno (a zřejmě jej nerespektoval vlastně nikdy). V poslední době se předvádí divadly pořádanými pro média, jimiž zesměšňuje eparchii před celou společností, či podáváním trestních oznámení na biskupy, konáním vzdoroslužeb a pácháním rozkolu. Takže z této strany očekáváme vlastně cokoliv (včetně nějakého pokusu uloupit brněnskou katedrálu eparchii).

Neuvědomuje si arcibiskup, že skrze vychvalování Fejsákovy vzpoury posílají vzkaz všem duchovním naší místní církve? Kauza Fejsak se stane precedentem – buď v kladném smyslu, jako modelový příklad toho, že kanonický řád musí být zachováván a kněží musejí respektovat svou církevní hierarchii; nebo v negativním smyslu, že si kněz může dělat, co chce, a vždycky se najde nějaký biskup, který se ho ujme, protože se mu taková vzpoura hodí k nějakým nekalým záměrům.

Chování vl. Michala považujeme za jednoznačně nekanonický a protiústavní zásah do vnitřních věcí naší eparchie, jejíž eparchiální svrchovanost není dlouhodobě vl. Michalem respektována. Dokonce i v základním dokumentu registrovaném na MK ČR ohledně arcibiskupa pražského se píše: „Podle kanonických pravidel nesmí zasahovat do správy dalších eparchií.“

Kdybychom se chtěli chovat tak nepořádně jako vladyka Michal, pak si můžeme do eparchie povolat ke službě např. otce Onufrije (a další zakázané pražské duchovní), kterému arcibiskup Michal zakázal službu v pražské i olomoucko-brněnské eparchii.

Jak si tedy vykládat porušování základních kanonických předpisů ze strany vedlejšího biskupa nyní v Praze. Snad jen neznalost církevního práva a posvátných kánonů církve by mohla ospravedlnit jeho ignorování samotných principů církevní správy. Jistě si však uvědomuje, že svým chování vnáší do církve nepořádek a rozkol. Vypadá to, jako by chtěl skrze Fejsaka rozkládat olomoucko-brněnskou eparchii, která (možná jediná u nás) má v pořádku vnitřní správní záležitosti. Někoho by mohlo napadnout, že třeba právě kvůli předem přislíbené ochraně ze strany nějakých biskupů má Fejsak tu do nebe volající drzost a sebejistotu, s níž vystupuje proti našemu eparchiálnímu vedení a hlavně našim řádným biskupům.

A na stole je další otázka. Není snad Fejsak, vybuzený někým k páchání vzpoury a rozvratu v naší eparchii, jen nastrčenou figurkou, skrze kterou se kdosi zvenku pokouší vtrhnout do naší eparchie (potažmo církve), aby zde „nastolil pořádek“? Nepřipomíná Vám to trochu charakter událostí při pozvání sovětských tanků v roce 1968?

Naše eparchie a její biskupové si nepřejí nic jiného než pokoj v církvi a dlouhodobě volají po klidu, který je tak potřebný pro další budování pravoslavné církve u nás. Jenže rozkolné směřování některých biskupů proti olomoucko-brněnské eparchii nás vede k otázkám: Opravdu se vrací doby, kdy bude naše eparchie rozbíjena ze strany synody? Opravdu začínají nepokrytý útok na naše vzdělané biskupy? To se máme bránit jejich zbraněmi a podávat trestní oznámení např. na hospodaření pražské eparchie s jejími dlouhodobě nefungujícími církevně-správními orgány? Opravdu budeme muset na ochranu základního kanonického řádu znovu volat na pomoc naši mateřskou Církev, která nám darovala autokefalitu? V tomosu autokefality je výslovně uvedeno, že pro řešení situací, které přesahují naše možnosti, se máme obracet na Církev Matku.

Příloha: dokumenty vydané arcibiskupem olomoucko-brněnským Simeonem ohledně zákazu výkonu bohoslužeb, který byl uvalen na J. Fejsáka
(Kliknutím si je zobrazíte ve větší velikosti)