Monastýr Zesnutí přesv. Bohorodice ve Vilémově u Litovle oslavil 15. srpna svůj svátek, na který se sjeli do monastýru hosté a příznivci monastýru. Představená monastýru matka Alexie vše připravila, a tak v den svátku Zesnutí Matky Boží se konala archijerejská liturgie. Vedl ji vladyka Izaiáš, s nímž spolusloužili duchovní okolních farností.
Promluvu pronesl prot. Jan Langr a před věřícími při ní vykreslil obraz utrpení Matky Boží, stojící pod Křížem, na kterém v bolestech umíral její syn. Všichni víme, jak nevýslovně miluje matka své dítě. Někdy se říká, že mateřské pouto matky k dítěti je silnější, než všechna jiná mezilidská pouta a vztahy. Když matka vidí utrpení svého dítěte, raději by sama trpěla, než hledět na muka syna nebo dcery. Jak nesmírná je mateřská láska, tak veliké je i utrpení, které matka cítí nad svými dětmi, je-li jim ubližováno.
Touto nevypravitelnou bolestí se svíralo nitro Matky Boží pod křížem Kristovým. Jak jí to prorokoval bohopříjemce Simeon: jako by jejím srdcem procházel meč. (Lukáš 2,35) Hledíce na bolest Boží Matky, nelze než obdivovat velikost její osoby, její vznešenost, pokoru, duchovní sílu, svatost, mírnost a soucit nad hříšníky, neboť se dokázala povznést nad zraněný mateřský cit i nad lidskou přirozenost, když nespílala, neobviňovala, neproklínala a nezlořečila těm, kteří se tak nespravedlivě zachovali vůči jejímu synu. Dokonce dokázala – i přes svou srdce drásající bolest – tiše odpustit těm úkladným vrahům, nevděčníkům, daremným lstivcům, kteří ze závisti svými intrikami připravili jejímu nade vše milovanému synu tak strašný konec. V tom je nesmírná velikost osobnosti Matky Boží a důkaz, že je největší ze všech lidí.
Boží Matka a Panna Maria se povznesla k odpuštění a modlitbě za ty, kteří křižovali jejího syna. Z toho čerpáme nejen naději, ale spíše pokornou jistotu, že podobně přijme i nás, nevděčné a hrubé, ač i my svými hříchy a svým nevděkem křižujeme Krista, a přimluví se za nás u svého Syna, Pána našeho Ježíše Krista.
Ke svatému přijímání krásně zpívala sestra Sofie z Ostravy řecký hymnus k přesv. Bohorodici.
Po liturgii se věřící odebrali do jídelny, kde bylo péčí matky Alexie připraveno vydatné pohoštění. Celá slavnost proběhla v pěkné atmosféře a přítomní se cítili duchovně osvěženi a povzneseni.
Poděkování patří našemu vladykovi Izaiášovi za duchovní záštitu, liturgickou službu, slova povzbuzení a požehnání. Dále všem duchovním otcům, kteří přijeli účastnit se a spolusloužit. Díky posíláme i do Ostravy sestře Sofii, která přijela ozdobit bohoslužbu řeckým zpěvem. Děkujeme všem poutníkům za jejich účast a modlitby. Na závěr, ale v neposlední řadě, děkujeme matce představené Alexii a jejím pomocnicím za všechnu námahu a pečlivost, s nimiž připravily pohoštění a vše potřebné pro důstojnou oslavu svátku.