Tradiční průvod s ikonami při svátku první neděle velkopostní, kdy si církev připomíná vítězství pravoslavné víry nad herezí ikonoborectví.
Zákaz uctívání ikon (ikonoborectví) platil v Byzanci od r. 730 až do r. 843. Porušení zákazu se tvrdě trestalo. Věřící, duchovenstvo i mnišstvo bylo žalářováno, mučeno, vyháněno i zabíjeno. Ikony byzantský stát všude ničil. Přestávka v pronásledování těch, kteří přes zákaz ikony uctívali, nastala v době panovaní císařovany Ireny, kdy se podařilo shromáždit pravoslavné biskupy na 7. všeobecný sněm (r. 787), kde byla úcta k ikonám sněmovně vysvětlena a schválena jako nedílná součást pravoslavné víry a praxe. Sněm se do značné míry opíral o velkolepé a dogmaticky naprosto přesné dílo sv. Jana Damašského. Poté však bylo pronásledování obnoveno až do doby vlády císařovny sv. Theodory a nastolení patriarchy sv. Metoděje.
První velkopostní neděli v r. 843 byly vneseny slavnostním průvodem ikony zpět do chrámu Boží Moudrosti v Konstantinopoli. Císařovna Theodora spolu s patriarchou Metodějem, vyznavačem pravoslaví, který na své tváři nesl hrozné jizvy po mučení ikonoborci, vedli tento průvod věřících nesoucích ikony, aby při něm vrátili svaté ikony do chrámu k uctívání, jak to velí pravoslavná tradice od dob prvokřesťanských.