Archiv autora: Administrator

Obřad svatého ohně v Jerusalemě

Na Velkou sobotu se v chrámu Božího hrobu a Kristova Vzkříšení koná pravoslavný obřad, při kterém sestupuje tzv. „blahodatný oheň“. Toto světlo přijímá v Božím hrobě jerusalemský patriarcha a vynáší je z hrobu shromážděným věřícím.

 

Film o Turinském plátně – svědectví o utrpení a vzkříšení Páně

PLÁŠTĚNICE

Turinské plátno

Evangelium o utrpení Krista

Dva dokumentární filmy o tzv. Turinském plátně, což je plátno, do něhož bylo zavinuto tělo Ježíše Krista při pohřbu. Z tohoto plátna vstalo jeho tělo z mrtvých.

První film sleduje velkopáteční události, jak jsou podané v evangeliích, a spojuje je se stopami, které po nich zachovalo Turinské plátno. Ve filmu se proplétají církevní reálie a velkopáteční bohoslužebná hudba s citacemi evangelií a se zprávou o výsledcích bádání vědců, kteří plátno za použití nejmodernějších metod zkoumali.

Oba dokumentární filmy můžete shlédnout zde.

 

Velký pátek v Brně a v Jihlavě

Velkopáteční jitřní s čtením dvanáctera evangelií o utrpení Kristově

Večerní Velkého pátku – vzpomínání snímání z Kříže a pohřbení přečistého Těla Kristova – vynášení pláštěnice

Brno

(Z facebookové stránky brněnské katedrální farnosti)

Jihlava

Celou fotogalerii letošního Velkého pátku v Jihlavě můžete shlédnout zde.

 

 

 

Brno – pomazání svatým olejem nemocných

Modlitba před pláštěnicí a konání svaté Tajiny svěcení oleje s pomazáním nemocných v brněnské katedrální farnosti

Svatá Tajina oleje

Do Paschy, zůstaly už jen dny Strastného týdne, Velký Půst přichází ke konci. V našem chrámu sv. Václava, po večerní bohoslužbě Květné neděle, byla vykonána svatá tajina pomazání olejem, na které byl přítomen, velký zástup věřících, chrám byl plný a všichni se zbožností přijímali od kněží pomazání olejem, za zpěvu modliteb: Smiluj se nad námi, Bože! Smiluj se nad námi, Pane! Smiluj se nad námi, Svatý! Vyslyš nás, Bože! Vyslyš nás, Pane! Vyslyš nás, Svatý!

Svatá tajina pomazání olejem, Tajina svěcení oleje, je přizvání pomoci člověku, aby se zbavil od tělesných neduhů. Po celou dobu Velkého půstu, jsme se snažili a starali zvláště činit pokání ve svých hříších, snažili jsme se započít dobrý počátek a napravení našeho hříšného života a v Tajině pomazání olejem, jsme prosili Pána, aby uzdravil a vyléčil naše tělesné neduhy.

Apoštol Jakub říká: Je někdo z vás nemocen? Ať zavolá starší církve, ti ať se nad ním modlí a potírají ho olejem ve jménu Páně. Modlitba víry zachrání nemocného, Pán jej pozdvihne, a dopustil-li se hříchů, bude mu odpuštěno (Jak 5, 14 – 15).

V Tajině Zpovědi, činíme pokání v hříších, které jsme učinili, avšak jsou hříchy, které člověk časem zapomenul, pokání z nich Bohu nepřinesl a tyto hříchy, časem nashromážděné, mohou být těžkým, přetěžkým břemenem zatěžující lidskou duši. A tak jako jsou povětšinou nemoci následky hříchů, tak právě ve Svaté Tajině pomazání olejem, po výkladu a poučení učitelů Církve, se člověku odpouští právě takovéto zapomenuté hříchy a dle víry nemocného, Pán uzdravuje člověka, jestli to je pro něj k užitku.

Nynější týden, je týdnem Strastným. Zvláštní týden roku, kdy vzpomínáme spasitelná strádání Pána našeho Ježíše Krista. Přejme všem, našim bližním i vzdáleným, i sami sobě, dle svých možností a sil, být v Božím chrámu a spolu s Pánem prožít tyto dny, spolu s Ním vejít do velikého svátku, Jeho slavného Vzkříšení.

(Foto: David Kosť a Ivan Kuzan)

Z facebookové stránky farnosti

 

Svatá Tajina posvěcení oleje a pomazání nemocných

V jihlavském domovním chrámu se shromáždili kněží našeho okružního protopresbyterátu (a kněz z Šumperka), aby společně vykonali plný řád svaté Tajiny oleje. Mnoho věřících přišlo přijmout pomazání nemocných, udělované „na uzdravení duše i těla“.

Několik obrázků z bohoslužby si můžete prohlédnout na jihlavské stránce fotogalerií.

Olomouc – neděle památky Pána jedoucího na oslátku do Jerusalema

Věřící olomoucké katedrály oslavovali svěcením jarních ratolestí památku události příchodu Pána do Jerusalema. Ubírá se na oslátku jako „král pokory“, aby dokonal dílo duchovní záchrany lidstva.

»Dnes přichází Spasitel do města Jerusalema, aby naplnil, co je psáno, a všichni vzali do rukou ratolesti palmové a roucha před ním rozprostírali, vědouce, že toto je Bůh náš, jehož cherubíni opěvují neustále: „Hosanna na výsostech; požehnaný jsi, jenž jsi neskonale slitovný; smiluj se nad námi!“« (Z triodu – bohoslužebné hymny Květné neděle)

 

Květná neděle ve Znojmě a v Jihlavě

I ve znojemské a jihlavské církevní obci světili na Květnou neděli ratolesti a oslavovali památku vjezdu Pána Ježíše do Jerusalema

Jako připomínku lidu vítajícího Ježíše Krista palmovými větvemi přináší se do chrámů pučící ratolesti. Dávná tradice stanovuje světit jarní větvičky, abychom se tím i my dnes připojili k těm, kdo prohlašovali Krista za svého krále, jehož království však není z tohoto světa. Přichází, aby přemohl našeho největšího nepřítele – smrt. Svým vítězstvím nám získal věčný život.

»Úctyhodné vzkříšení své jsi předobrazil, Blahý, když jsi povelem svým zemřelého bezdechého Lazara, přítele svého, z hrobu po čtyřech dnech pozdvihl, ač již zapáchal. Proto jsi na oslátko usedl, jako bys na voze byl vezen, Spasiteli, k podobenství své vlády nad národy. Proto ti milovaný Israel přináší chválu ústy kojenců a dětí, prostých jakékoliv špatnosti. Hledíme na tebe, Kriste, jak šestého dne před Paschou vstupuješ do svatého Města.« (Z triodu – hymny večerní bohoslužby Květné neděle)

Znojmo

 

Jihlava

 

 

 

 

 

Vladyka Simeon ve Vilémově

Vysokopřeosvícený arcibiskup Simeon sloužil archijerejskou liturgii Květné neděle v ženském monastýru ve Vilémově

Raduj se a vesel, město Sióne, ozdob se a raduj, Církvi Boží, neboť hle, Král tvůj spravedlivý přichází, sedě na oslátku, dětmi oslavovaný zpěvem: „Hosanna na výsostech; požehnaný jsi, jenž jsi neskonale slitovný; smiluj se nad námi!“ (Z triodu – bohoslužebné hymny Květné neděle)

 

 

Kaple sv. Gorazda v Hrubé Vrbce

Květná neděle v rodišti sv. novomučedníka Gorazda v Hrubé Vrbce

Při tomto svátku oslavujeme událost, která se stala týden před vzkříšením Kristovým. Spasitel jede jako král pokory na oslátku, aby pro naši spásu podstoupil dobrovolné utrpení, kříž a pohřbení.

»Spolubezpočátečný a spolu s Otcem vždycky jsoucí Syn a Slovo Otcovo na oslátku němém sedí, aby přijel dnes do města Jerusalema. Toho, na něhož cherubíni ze strachu nemohou pohlédnout, chválí děti a s palmovými ratolestmi a tajuplnou oslavu mu prozpěvují: „Hosanna na výsostech, hosanna synu Davidovu, přicházejícímu, aby zachránil od klamu veškerý rod náš.“« (Z triodu – hymny večerní bohoslužby Květné neděle)

 

Velkopostní neděle sv. Marie Egyptské v Olomouci

V olomouckém katedrálním chrámu vykonal na 5. neděli velkého půstu liturgii Přeosvícený vladyka Izaiáš. Spolusloužili další duchovní.

Příklad života ct. Marie Egyptské nám ukazuje sílu pokání. Velké pokání zmůže cokoliv. Marie byla hříšnicí, ale pokání ji vyzdvihlo ze samotného mravního dna až na výšinu nejvyšší ctnosti. Z duchovního pekla vášní, ve kterém žila, ji pokání povzneslo ke svatosti.

Církev nám ještě před závěrem velkého půstu ukazuje její příklad, aby nikdo nezoufal nad svými hříchy, ale aby nás povzbudila k duchovnímu životu a inspirovala nás k cestě pokání. Nikdo ať nezoufá, že jeho hříchy jsou větší, než by Bůh mohl odpustit. Bůh si přeje spásu každého člověka a očekává jeho obrácení k pokání. Každý člověk má nějaké hříchy a každý z nás se tedy potřebuje kát a svou lítostí bořit přehradu, kterou vztyčuje hřích přes cestu společenství člověka s jeho Stvořitelem.

O životě ct. Marie Egytské si můžete přečíst podrobné vyprávění zde.

 

Připomínka sv. Řehoře Palamy v Olbramovicích

Druhou postní neděli, která je podle církevního kalendáře zasvěcená sv. Řehoři Soluňskému (Palamovi), navštívil vladyka Izaiáš církevní obec v Olbramovicích. Zde sloužil spolu s otcem Konstantinem Ryškou božskou liturgii.

O tématu druhé velkopostní neděle

Sv. Řehoř obhájil při církevních sporech (14. století) křesťanské učení o blahodati, které se týká samotných principů pravoslavné spirituality. Ze strany teologického učení vysvětluje, jak Bůh posvěcuje své stvoření a jak může být překonána nepřekročitelná propast mezi nestvořeným Bohem a jeho stvořením. Objasňuje se tím, jak může být člověk vlivem nestvořené energie Ducha Svatého (tj. blahodatí) očištěn, osvícen a nakonec zbožštěn. Praktický prožitek a zkušenost s působením blahodatí a s dílem posvěcení člověka byly vždy součástí nejvyšších stupňů pravoslavné duchovnosti, této duchovní praxi se říká hesychasmus.

V dobách, kdy žil sv. Řehoř Palama, začala být tato praxe některými pomýlenými lidmi zpochybňovaná a dokonce vysmívána. Palama byl pověřen svatohorskými mnichy bránit starobylou modlitební praxi. V tomto zápasu musel přinést i osobní utrpení a pronásledování.

Nakonec však bylo původní křesťanské uvažování o zbožštění (theosis) obhájeno a stará hesychastická spiritualita zachráněna. Ve velkém půstu si připomínáme památku sv. Řehoře, učitele blahodati, protože půst je školou duchovního zápasu a pamatujeme, že duchovní život je pro pravoslavného křesťana získáváním blahodati Ducha Svatého.

Zde je o tom všem pojednáno podrobněji: Život sv. Řehoře Palamy a dále stať Význam učení o nestvořených energiích

Foto z Olbramovic

 

Paschální poselství

POSELSTVÍ
Posvátného synodu Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku
PASCHA KRISTOVA 2019

Drazí duchovní otcové, v Kristu milovaní bratři a sestry:

Vstal z mrtvých Kristus!     Vpravdě vstal z mrtvých!

„Toť jest den, kterýž učinil Hospodin! Radujme se a veselme se v něm!“
volá žalmista David. (Ž 117,24)

V dobách Starého zákona byl tehdejší svátek paschy slavnostní vzpomínkou na velkolepé vysvobození z egyptského z otroctví. A co teprve říci o naší Pasše? Vždyť Starý zákon byl pouhým stínem a předznamenáním toho, co mělo teprve přijít s narozením a vítězstvím zaslíbeného Mesiáše. Stará pascha, kterou slavili židé, byla svátkem tělesného vysvobození izraelského národa, zbavením pozemského otročení pod bičem faraóna. Naše církevní Pascha je však vznešenější, protože je duchovní a řeší věčný úděl člověka. Pascha Kristova vyvádí věřící spoutané hříchem ven z tohoto duchovního otroctví — k odpuštění jejich vin a do svobody Božích dětí. Vyhnance navrací do ráje. Vede je od smrti do života. Místo úniku z područí faraónova se nyní zbavuje Boží lid krutosti ďábla a věčné záhuby.

Pascha Páně je naším největším svátkem, v němž oslavujeme, že sám Boží Syn svým Vzkříšením z mrtvých přešel z tohoto světa k nebeskému otci, ze země na nebe, a tím nás zbavil věčné smrti a otročení ďáblu. Daroval nám „moc stát se Božími dětmi“ (Jan 1,12), vysvětluje sv. Ambrož Milánský.

Hlahol paschálních zvonů svolává věřící, svátečně oblečené do světlých oděvů, aby — podobně jako tenkrát ženy myronosice — žasli nad prázdným hrobem, na němž ještě zářilo duchovní světlo Vzkříšení. Duchovenstvo v bílých rouchách okuřuje vonným dýmem, věřící se svícemi — všichni obcházejí s paschálním zpěvem chrám. Lidé se radují, andělé spolu s nimi vzdávají chválu. Pozemské i nebeské se spojilo k oslavě Vzkříšení a vítězství Pána Ježíše nad smrtí: „Ať povstane Bůh a rozptýleni budou nepřátelé Jeho!“

Na Vzkříšení Kristově stojí naše pravoslavná víra. Apoštol Pavel volá směrem k těm, jejichž víra je slabá či nemocná, aby nepochybovali o Vzkříšení: „Kdyby Kristus nevstal z mrtvých, marná by byla naše víra!“ (1 Kor 15,17) My však nemusíme pochybovat, protože máme celý oblak svědků: sám apoštol Pavel viděl vzkříšeného Spasitele; prvokřesťanská církev měla ve svých řadách stovky lidí, kteří se setkali se zmrtvýchvstalým Pánem. Dokonce i mimo církev některé důvěryhodné osoby poskytly o tom svá svědectví. Pak je tu nespočet svědectví pravoslavných svatých, kterým se zjevil Pán ve své slávě. Ani dnešní doba nemá nouzi o taková zjevení — za všechny vzpomeňme svědectví nedávno svatořečeného velikého světce Paisije Svatohorce (+1994), který hleděl do neskonale krásné tváře Ježíše Krista.

Vzkříšení Kristovo nám dává záruku a důkaz, že vše, v co věříme a v co jsme složili naději, je pravda! Zmrtvýchvstání Pána je zárukou našeho vlastního vzkříšení. Je to záruka přemožení smrti a překonání moci hříchu. Záruka vítězství našeho Pána nad nepřítelem lidského rodu, nad záhubcem lidských duší, nad ďáblem a jeho silami. Je zárukou brány otevřené člověku zpět do ráje. Je zárukou naší spásy a věčného blaženého života s Kristem! Obdrželi jsme tedy od Krista záruku opravdovosti všeho, v co věříme a v co doufáme.

Adam s Evou byli kdysi kvůli hříchu vzpoury a kvůli odpadnutí od Boha vyhnáni z ráje a jeho brána jim byla uzavřena. Protože se svou neposlušností odcizili Stvořiteli, byli zbaveni ráje, ztratili přístup ke stromu života a vnikla do nich smrt. Přišel však Kristus, kterého Písmo svaté nazývá novým Adamem, projevil poslušnost a to až do krajnosti — ke smrti na kříži. (Filip 2,7) Následně otevřel doposavad pevně uzamčenou bránu ráje. Otevřel ji pro nás všechny, neboť ti, kteří kvůli starému Adamovi umírají, oživeni jsou v samém Kristu. (1 Kor 15,22)

Kristova Pascha pro nás není jen každoroční sváteční vzpomínkou. Je to neustále prožívaná skutečnost našeho křesťanského života. Vzkříšení Páně je osou naší víry. Tato víra nabízí našim srdcím, svedeným různými pokušeními a zmučeným světskou pomíjivostí, dar už zde na zemi prožívat část radosti nebeského království. Protože Kristus ukázal vítězství nad jakýmkoliv nepřítelem, můžeme s apoštolem Pavlem nadšeně zvolat: „Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.“ (Řím 8,38-39)

„Jestliže proviněním Adamovým se smrt zmocnila nad námi vlády skrze jednoho člověka, tím spíše ti, kteří přijímají (od Pána) hojnost milosti a darované spravedlnosti, budou vládnout v životě věčném skrze jednoho jediného, Ježíše Krista.“ (Řím 5,17) To je pozvánka adresovaná nám všem, pozvánka k „paschální hostině víry“. (Jak volá sv. Jan Zlatoústý.)

Půst, jestli jsme jej konali ve správném duchu, v nás vzbudil touhu po Bohu a po společenství s Ním. Obrátil naše duševní zraky od pozemského k nebeskému, od materiálního k duchovnímu, od dočasného k věčnému. Díky tomu s vírou vzhlížíme na Kristův kříž, skrze který Spasitel sestoupil za námi až na samotné dno lidské bídy. Spatřujeme ve znamení kříže zjevení Boží lásky člověku. Lásky, na kterou věřící člověk odpovídá svou vděčností a opětovanou láskou. Vzkříšení Pána je slavnostním a velkolepým zjevením Boží moci a Jeho svrchované vlády. (2 Tim 1,10) Vykupitel se ujal těch, které našel na dně nejhlubší propasti, a nese je s sebou vzhůru ke svobodě. Vede ty, kteří byli uvězněni ve strašných temnotách, rozlomil vrata žaláře, vytváří jim cestu do světla. Lidí, týraných ďáblem za své hříchy, se ujal Bůh, uvádí je do říše blaženosti a odpuštění.

Touha po věčném životě není pro nejhlubší nitro naší duše nic cizího. Všichni — už od útlého dětství — někde u kořenů své bytosti vnímáme nepřirozenost smrti a odpor k pomíjivosti. Nelze se s ní smířit, jak nad smrtí naříká básník. Smrt je nám z hloubi srdce protivná. Cítíme, že jsme stvořeni pro život a ne pro umírání. A tento věčný nesmrtelný život, o který bylo lidstvo kdysi pradávnou vzpourou neposlušných prvních lidí připraveno, nám přišel Pán Ježíš vrátit. Jakými slovy za to poděkujeme? Pán se za námi vydal především proto, abychom z jeho rukou přijali dar života, který nám nabízí. Abychom přijali jako dar Jej samotného — pro nás poníženého, ukřižovaného, trpícího a pohřbívaného, a zároveň Jej přijímáme s Jeho vítězstvím nad smrtí, vstávajícího z mrtvých a vystupujícího se slávou na nebesa. Tak se, skrze víru, pokoru, poslušnost a oddanost jeho milované Církvi, stáváme účastni Jeho slávy i Jeho vzkříšení, abychom se s ním radovali na nekonečné věky v Jeho Království.

A tím už se dostáváme k odpovědi na otázku: „Jak důstojně oslavit Paschu?“ Především posílením své víry a vděčnosti Bohu za to, co pro nás učinil. Víru a vděčnost vtělíme do svých životů tím, že je vedeme dle Božích přikázání, aby se líbily Pánu. A nezapomínejme, že na vzkříšení Pána důstojně odpovíme vzájemnou láskou — trpělivostí, soucitem, přejícností, nezištnou pomocí, kterou jeden druhému prokazujeme, snášenlivostí, pokorou před bližním. Pro paschální radost zapomeňme na své neshody. To je pravá oslava, kterou od nás Pán očekává! Slyšíme to zpívat při paschální bohoslužbě: „Povznesme se slavností a druh druha obejměme!“

Přejeme všem povznášející a radostnou oslavu letošní Paschy Kristovy a pozdravujeme vás slovy paschálního troparu:

Vstal z mrtvých Kristus, smrtí smrt překonal
a jsoucím ve hrobech život daroval!

† Rastislav
arcibiskup prešovský,
metropolita českých zemí a Slovenska

† Michal
arcibiskup pražský a českých zemí

† Simeon
arcibiskup olomoucko-brněnský

† Juraj
arcibiskup michalovsko-košický

† Izaiáš
biskup šumperský

Pro tisk poselství v PDF zde: Paschalni-poselstvi-2019

 

Vladyka Simeon oslavil 93. narozeniny

Náš arcibiskup olomoucko-brněnský oslavil bohoslužbou v Opavě své požehnané 93. narozeniny. Redakce eparchiálního webu se připojuje ke gratulantům a přeje našemu drahému vladykovi: Mnohá léta!

V minulém měsíci pobýval vladyka v lázních na Moravě a jezdil sloužit do Opavy. Připojujeme zprávu a fotografie z jedné jeho opavské bohoslužby.

Opavský duchovní správce píše:

Dne 27. ledna 2019 navštívil naši farnost v Opavě vladyka Simeon arcibiskup olomoucko-brněnský. Vladyku vítali farníci před chrámem s chlebem a solí a darovali mu kytici. V chrámu uvítal našeho arcibiskupa duchovní správce prot. Jiří Niderle. Vladyka pak zahájil svatou liturgii a spolu s ním sloužili prot. Jiří Niderle a prot. Vladimír Oros.

Po přečtení evangelia vladyka kázal na téma dnešního úryvku (o bohatém knížeti). Po bohoslužbě vladyku pohostili opavští věřící. Pohovořil s nimi kromě jiného o zprávách ze situace v církvi. Opět jsme si připomněli, že jedním ze základů života pravoslavné církve je centrální postavení eparchiálního biskupa dle prvokřesťanského ustanovení: „Kde je biskup, tam je církev.“

Radovali jsme se, že nás vladyka navštívil, a už jsme se hned těšili na další archijerejské bohoslužby, které se pak v Opavě konaly 10. a 17. února 2019.

 

Pozvánka na zájezd do Řecka

PÚTNICKÝ ZÁJAZD PO JUŽNOM GRÉCKU

Poznávací 8 dňový letecký zájazd

Dátum: 23. – 30. júna 2019

(Sprevádza otec Ján Zozuľak)

Pravoslávna cirkevná obec v Topoľčanoch v dňoch 23. – 30. júna 2019
organizuje pútnický 8 dňový letecký zájazd po južnom Grécku.

PROGRAM ZÁJAZDU:

1. deň zájazdu

Odlet z Bratislavy 23. júna o 14:25 hod. Po prílete do Atén o 17:35 transfer autobusom do prímorského letoviska Tolo na Peloponéze. Ubytovanie v hoteli na pláži o 19:45 hod.

2. deň zájazdu

Raňajky. Odchod do Nafplia, jedného z najkrajších miest v Grécku s benátskou, osmanskou a neoklasickou architektúrou, ktoré bolo prvým hlavným mestom novodobého Grécka. Prehliadka historického centra a návšteva benátsko-osmanskej pevnosti Palamidi z roku 1687, do ktorej vedie 890 schodov. Je prístupná aj autom a ponúka fantastický výhľad na okolie. Stretnutie s metropolitom Nektáriom, návšteva monastiera svätého Teodósija Nového a monastiera svätého Dimítria Karakalla. Prehliadka vínnej pivnice, helénskej pyramídy, jaskyne a chrámu Oživujúceho prameňa v Kefalari. Po návrate do hotela je individuálny program, možnosť kúpať sa v mori a popíjať grécku kávu v jednej z malebných reštaurácií priamo na pláži.

3. deň zájazdu

Po raňajkách odchod do historického mesta Epidauros, v ktorom sa okrem múzea nachádza aj slávne antické divadlo Epidyra s vynikajúcou akustikou. Plavba loďou na ostrov Póros v Saronickom zálive s malebným mestečkom a nádhernými plážami, návšteva monastiera Oživujúceho prameňa. Po návrate do hotela bude možnosť kúpať sa v mori a sledovať západ slnka nad morskou hladinou.

4. deň zájazdu

Raňajky. Odchod do monastiera svätého Patápia. Návšteva monastiera Čestného kríža v Mapsose, kde žijú tri mníšky zo Slovenska. Stretnutie s igumenou (predstavenou) monastiera. Po návrate do hotela je individuálny program a možnosť kúpať sa v mori.

5. deň zájazdu

Po raňajkách odchod do monastiera svätého Jána Krstiteľa, zapísaného do kultúrneho dedičstva UNESCO, ktorý sa nachádza v rokline Lousios a je prístupný iba pešo po lesnom chodníku. Po krátkej pešej túre z monastiera svätého Jána Krstiteľa sa po 40 minútach ocitneme v starovekom Gortyse, vedľa rieky Lousios. V lete sa niektorí odvážlivci ponárajú do jej chladných vôd. Návšteva monastiera Stemnitsa a malebnej dedinky s bohatou tradíciou umenia a remesiel, kde sa v minulosti vyrábali zvony. Prechádzka po malebnej dedinke Dimitsana s vodnými mlynmi, vďaka ktorým jej hospodárstvo zažívalo rozkvet počas osmanského obdobia. V areáli vodných mlynov sa nachádza múzeum vodnej energie, ktoré svedčí o tradičných aktivitách v minulosti. Zastávka pri obrovskom Pausaniovom viniči, ktorý je zázrakom prírody. Prvýkrát o ňom napísal cestovateľ Pausanías pred 2000 rokmi. Návšteva malého horského mestečka Klitoria s reštauráciami a hotelmi.

6. deň zájazdu

Raňajky. Odchod do Planitera, kde pramení rieka Ladona, ktorá vyviera zo zeme. Nachádza sa tu platanový les, tradičný mlyn a v rybníkoch sa chovajú pstruhy. Plavba po jaskyni Kastria, cez ktorú tečie podzemná rieka. Návšteva historicky významného monastiera Svätá Laura a horského mestečka Kalavryta, ktoré sa do histórie zapísalo úplným zničením a popravou mužského obyvateľstva v roku 1943. Dnes je zimnou destináciou vďaka lyžiarskemu stredisku s reštauráciami a obchodmi. Do mesta Diakopto nás odvezie zubačka, ktorá bola v minulosti jediným spôsobom spojenia Kalavryty s morom. Cesta cez kaňon Vouraikos je typická nádhernými prírodnými scenériami. Zastávka pri korintskom prieplave, ktorý bol dokončený v roku 1893. Na jeho stavbe sa podieľal aj Béla Gerster z Košíc. V tejto oblasti sa nachádzajú pozostatky starobylej kamennej cesty, po ktorej v minulosti ťahali drevené lode. Príchod do Atén a možnosť večernej prechádzky po promenáde pri mori.

7. deň zájazdu

Po raňajkách absolvujeme celodenný výlet po historických pamiatkach v Aténach. Návšteva Akropoly, prechádzka po uličkách na Plake, prehliadka tradičných historických budov i antických pamiatok. Návrat do hotela a individuálne voľno. Možnosť dať si kávu v jednej z malebných reštaurácií priamo na pláži a pozorovať západ slnka pri mori.

8. deň zájazdu

Raňajky. Presun na letisko a odlet do Bratislavy. Prílet do Bratislavy 30. júna o 14:00 hod.

Cena zájazdu je 545 € na osobu plus letenka okolo 120 €.

Cena obsahuje:    7x ubytovanie s raňajkami
transfer
slovenský a miestny sprievodca v Grécku
vstupy podľa programu

Cena neobsahuje:    komplexné cestovné poistenie – 2 € /os /deň.
vstupy do múzeí a ďalšie služby mimo programu

Je možné si doplatiť 6 x polpenziu za 5€, teda spolu za 30 € na osobu za celý pobyt.

Prihlásiť sa môžete na e-mailovej adrese: zozulak.jan@gmail.com

Fotografie si môžete pozrieť na: https://photos.app.goo.gl/LSPxwJqtYNdFuSCaA

Peniaze za zájazd pošlite, prosím, na číslo účtu: IBAN: SK4311000000002617062155
Pri platbe uveďte meno a priezvisko.

Letenku si každý kupuje sám z Bratislavy do Atén a späť cez leteckú spoločnosť Ryanair na tieto lety (kliknutím na obrázek si jej zobrazíte ve větší velikosti):

 

Vladyka Sáva Varšavský oslavil svůj církevní svátek

Výraz oddané lásky a vděčnosti velkému pastýři
Polské pravoslavné církve

V pátek 25. ledna, v den církevního svátku svatého Sávy, arcibiskupa srbského, jehož jméno nese Jeho Blaženost Sáva, metropolita varšavský a celého Polska, proběhly společné oslavy, na které byli pozváni i zástupci naší místní církve. Přítomni byli: vladyka šumperský Izaiáš a duchovní správce brněnské farnosti otec Jozef Fejsak.

Oficiální komuniké:

Slavnostního shromáždění se zúčastnili hierarchové jak z Polské pravoslavné církve, tak i vladyka Alexandr, arcibiskup Gorodnický, z Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu a spolu s ním také vladyka Izaiáš, biskup šumperský jako představitel Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku.

Po skončení svaté liturgie, na níž se společně modlilo velké množství věřících a duchovních z celého Polska, dále zástupci polské vlády, parlamentu a velvyslanci Řecka a Kypru, pronesl pozdravné blahopřání vladyka Abel, arcibiskup Lublinský a Chelmský, jenž vřelými slovy pozdravil vrchního představeného Polské pravoslavné církve k jeho svátku a za všechny pravoslavné křesťany v Polsku popřál vladykovi Sávovi: „Mnohá a blahá léta!“

Varšavský metropolita Sáva s hlubokým dojetím poděkoval všem účastníkům a přítomným, kteří se u příležitosti jeho svátku shromáždili v Metropolitní katedrále svaté Marie z Magdaly ve Varšavě, aby mu svou přítomností vyjádřili svou oddanou lásku.

Zvláště poděkoval hierarchům z Ukrajiny a z České republiky a zdůraznil, že: „Společná služba svaté Božské liturgie je praktickou ukázkou a potvrzením všepravoslavné jednoty, kterou naše Pravoslaví v dnešních dnech potřebuje obzvláště.“

 

 

 

 

Zasedala eparchiální rada

22. ledna odpoledne zasedala eparchiální rada, která řešila otázky naší eparchie. Zasedání vedl eparchiální archijerej vladyka Simeon. Otevřena byla mj. problematika struktury církevních obcí, aby odpovídala reálné podobě našeho církevního života.