Archiv autora: Administrator

Obřad svatého ohně v Jerusalemě

Na Velkou sobotu se v chrámu Božího hrobu a Kristova Vzkříšení koná pravoslavný obřad, při kterém sestupuje tzv. „blahodatný oheň“. Toto světlo přijímá v Božím hrobě jerusalemský patriarcha a vynáší je z hrobu shromážděným věřícím.

 

Film o Turinském plátně – svědectví o utrpení a vzkříšení Páně

PLÁŠTĚNICE

Turinské plátno

Evangelium o utrpení Krista

Dva dokumentární filmy o tzv. Turinském plátně, což je plátno, do něhož bylo zavinuto tělo Ježíše Krista při pohřbu. Z tohoto plátna vstalo jeho tělo z mrtvých.

První film sleduje velkopáteční události, jak jsou podané v evangeliích, a spojuje je se stopami, které po nich zachovalo Turinské plátno. Ve filmu se proplétají církevní reálie a velkopáteční bohoslužebná hudba s citacemi evangelií a se zprávou o výsledcích bádání vědců, kteří plátno za použití nejmodernějších metod zkoumali.

Oba dokumentární filmy můžete shlédnout zde.

 

Velký pátek v Brně a v Jihlavě

Velkopáteční jitřní s čtením dvanáctera evangelií o utrpení Kristově

Večerní Velkého pátku – vzpomínání snímání z Kříže a pohřbení přečistého Těla Kristova – vynášení pláštěnice

Brno

(Z facebookové stránky brněnské katedrální farnosti)

Jihlava

Celou fotogalerii letošního Velkého pátku v Jihlavě můžete shlédnout zde.

 

 

 

Brno – pomazání svatým olejem nemocných

Modlitba před pláštěnicí a konání svaté Tajiny svěcení oleje s pomazáním nemocných v brněnské katedrální farnosti

Svatá Tajina oleje

Do Paschy, zůstaly už jen dny Strastného týdne, Velký Půst přichází ke konci. V našem chrámu sv. Václava, po večerní bohoslužbě Květné neděle, byla vykonána svatá tajina pomazání olejem, na které byl přítomen, velký zástup věřících, chrám byl plný a všichni se zbožností přijímali od kněží pomazání olejem, za zpěvu modliteb: Smiluj se nad námi, Bože! Smiluj se nad námi, Pane! Smiluj se nad námi, Svatý! Vyslyš nás, Bože! Vyslyš nás, Pane! Vyslyš nás, Svatý!

Svatá tajina pomazání olejem, Tajina svěcení oleje, je přizvání pomoci člověku, aby se zbavil od tělesných neduhů. Po celou dobu Velkého půstu, jsme se snažili a starali zvláště činit pokání ve svých hříších, snažili jsme se započít dobrý počátek a napravení našeho hříšného života a v Tajině pomazání olejem, jsme prosili Pána, aby uzdravil a vyléčil naše tělesné neduhy.

Apoštol Jakub říká: Je někdo z vás nemocen? Ať zavolá starší církve, ti ať se nad ním modlí a potírají ho olejem ve jménu Páně. Modlitba víry zachrání nemocného, Pán jej pozdvihne, a dopustil-li se hříchů, bude mu odpuštěno (Jak 5, 14 – 15).

V Tajině Zpovědi, činíme pokání v hříších, které jsme učinili, avšak jsou hříchy, které člověk časem zapomenul, pokání z nich Bohu nepřinesl a tyto hříchy, časem nashromážděné, mohou být těžkým, přetěžkým břemenem zatěžující lidskou duši. A tak jako jsou povětšinou nemoci následky hříchů, tak právě ve Svaté Tajině pomazání olejem, po výkladu a poučení učitelů Církve, se člověku odpouští právě takovéto zapomenuté hříchy a dle víry nemocného, Pán uzdravuje člověka, jestli to je pro něj k užitku.

Nynější týden, je týdnem Strastným. Zvláštní týden roku, kdy vzpomínáme spasitelná strádání Pána našeho Ježíše Krista. Přejme všem, našim bližním i vzdáleným, i sami sobě, dle svých možností a sil, být v Božím chrámu a spolu s Pánem prožít tyto dny, spolu s Ním vejít do velikého svátku, Jeho slavného Vzkříšení.

(Foto: David Kosť a Ivan Kuzan)

Z facebookové stránky farnosti

 

Svatá Tajina posvěcení oleje a pomazání nemocných

V jihlavském domovním chrámu se shromáždili kněží našeho okružního protopresbyterátu (a kněz z Šumperka), aby společně vykonali plný řád svaté Tajiny oleje. Mnoho věřících přišlo přijmout pomazání nemocných, udělované „na uzdravení duše i těla“.

Několik obrázků z bohoslužby si můžete prohlédnout na jihlavské stránce fotogalerií.

Olomouc – neděle památky Pána jedoucího na oslátku do Jerusalema

Věřící olomoucké katedrály oslavovali svěcením jarních ratolestí památku události příchodu Pána do Jerusalema. Ubírá se na oslátku jako „král pokory“, aby dokonal dílo duchovní záchrany lidstva.

»Dnes přichází Spasitel do města Jerusalema, aby naplnil, co je psáno, a všichni vzali do rukou ratolesti palmové a roucha před ním rozprostírali, vědouce, že toto je Bůh náš, jehož cherubíni opěvují neustále: „Hosanna na výsostech; požehnaný jsi, jenž jsi neskonale slitovný; smiluj se nad námi!“« (Z triodu – bohoslužebné hymny Květné neděle)

 

Květná neděle ve Znojmě a v Jihlavě

I ve znojemské a jihlavské církevní obci světili na Květnou neděli ratolesti a oslavovali památku vjezdu Pána Ježíše do Jerusalema

Jako připomínku lidu vítajícího Ježíše Krista palmovými větvemi přináší se do chrámů pučící ratolesti. Dávná tradice stanovuje světit jarní větvičky, abychom se tím i my dnes připojili k těm, kdo prohlašovali Krista za svého krále, jehož království však není z tohoto světa. Přichází, aby přemohl našeho největšího nepřítele – smrt. Svým vítězstvím nám získal věčný život.

»Úctyhodné vzkříšení své jsi předobrazil, Blahý, když jsi povelem svým zemřelého bezdechého Lazara, přítele svého, z hrobu po čtyřech dnech pozdvihl, ač již zapáchal. Proto jsi na oslátko usedl, jako bys na voze byl vezen, Spasiteli, k podobenství své vlády nad národy. Proto ti milovaný Israel přináší chválu ústy kojenců a dětí, prostých jakékoliv špatnosti. Hledíme na tebe, Kriste, jak šestého dne před Paschou vstupuješ do svatého Města.« (Z triodu – hymny večerní bohoslužby Květné neděle)

Znojmo

 

Jihlava

 

 

 

 

 

Vladyka Simeon ve Vilémově

Vysokopřeosvícený arcibiskup Simeon sloužil archijerejskou liturgii Květné neděle v ženském monastýru ve Vilémově

Raduj se a vesel, město Sióne, ozdob se a raduj, Církvi Boží, neboť hle, Král tvůj spravedlivý přichází, sedě na oslátku, dětmi oslavovaný zpěvem: „Hosanna na výsostech; požehnaný jsi, jenž jsi neskonale slitovný; smiluj se nad námi!“ (Z triodu – bohoslužebné hymny Květné neděle)

 

 

Kaple sv. Gorazda v Hrubé Vrbce

Květná neděle v rodišti sv. novomučedníka Gorazda v Hrubé Vrbce

Při tomto svátku oslavujeme událost, která se stala týden před vzkříšením Kristovým. Spasitel jede jako král pokory na oslátku, aby pro naši spásu podstoupil dobrovolné utrpení, kříž a pohřbení.

»Spolubezpočátečný a spolu s Otcem vždycky jsoucí Syn a Slovo Otcovo na oslátku němém sedí, aby přijel dnes do města Jerusalema. Toho, na něhož cherubíni ze strachu nemohou pohlédnout, chválí děti a s palmovými ratolestmi a tajuplnou oslavu mu prozpěvují: „Hosanna na výsostech, hosanna synu Davidovu, přicházejícímu, aby zachránil od klamu veškerý rod náš.“« (Z triodu – hymny večerní bohoslužby Květné neděle)

 

Velkopostní neděle sv. Marie Egyptské v Olomouci

V olomouckém katedrálním chrámu vykonal na 5. neděli velkého půstu liturgii Přeosvícený vladyka Izaiáš. Spolusloužili další duchovní.

Příklad života ct. Marie Egyptské nám ukazuje sílu pokání. Velké pokání zmůže cokoliv. Marie byla hříšnicí, ale pokání ji vyzdvihlo ze samotného mravního dna až na výšinu nejvyšší ctnosti. Z duchovního pekla vášní, ve kterém žila, ji pokání povzneslo ke svatosti.

Církev nám ještě před závěrem velkého půstu ukazuje její příklad, aby nikdo nezoufal nad svými hříchy, ale aby nás povzbudila k duchovnímu životu a inspirovala nás k cestě pokání. Nikdo ať nezoufá, že jeho hříchy jsou větší, než by Bůh mohl odpustit. Bůh si přeje spásu každého člověka a očekává jeho obrácení k pokání. Každý člověk má nějaké hříchy a každý z nás se tedy potřebuje kát a svou lítostí bořit přehradu, kterou vztyčuje hřích přes cestu společenství člověka s jeho Stvořitelem.

O životě ct. Marie Egytské si můžete přečíst podrobné vyprávění zde.

 

Připomínka sv. Řehoře Palamy v Olbramovicích

Druhou postní neděli, která je podle církevního kalendáře zasvěcená sv. Řehoři Soluňskému (Palamovi), navštívil vladyka Izaiáš církevní obec v Olbramovicích. Zde sloužil spolu s otcem Konstantinem Ryškou božskou liturgii.

O tématu druhé velkopostní neděle

Sv. Řehoř obhájil při církevních sporech (14. století) křesťanské učení o blahodati, které se týká samotných principů pravoslavné spirituality. Ze strany teologického učení vysvětluje, jak Bůh posvěcuje své stvoření a jak může být překonána nepřekročitelná propast mezi nestvořeným Bohem a jeho stvořením. Objasňuje se tím, jak může být člověk vlivem nestvořené energie Ducha Svatého (tj. blahodatí) očištěn, osvícen a nakonec zbožštěn. Praktický prožitek a zkušenost s působením blahodatí a s dílem posvěcení člověka byly vždy součástí nejvyšších stupňů pravoslavné duchovnosti, této duchovní praxi se říká hesychasmus.

V dobách, kdy žil sv. Řehoř Palama, začala být tato praxe některými pomýlenými lidmi zpochybňovaná a dokonce vysmívána. Palama byl pověřen svatohorskými mnichy bránit starobylou modlitební praxi. V tomto zápasu musel přinést i osobní utrpení a pronásledování.

Nakonec však bylo původní křesťanské uvažování o zbožštění (theosis) obhájeno a stará hesychastická spiritualita zachráněna. Ve velkém půstu si připomínáme památku sv. Řehoře, učitele blahodati, protože půst je školou duchovního zápasu a pamatujeme, že duchovní život je pro pravoslavného křesťana získáváním blahodati Ducha Svatého.

Zde je o tom všem pojednáno podrobněji: Život sv. Řehoře Palamy a dále stať Význam učení o nestvořených energiích

Foto z Olbramovic