V neděli 14. 2. 2016 v přeplněném katedrálním chrámu sv. Václava v Brně sloužil Božskou liturgii Jeho Blaženost Rastislav, arcibiskup prešovský a metropolita českých zemí a Slovenska. Na tento den byla naplánována i oslava životního jubilea arcibiskupa olomoucko-brněnského vladyky Simeona, jenž se tento týden v pátek dožil požehnaných devadesáti let.

S vladykou metropolitou v jednotě spolusloužili všichni členové Posvátného synodu Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku, tj. arcibiskup olomoucko-brněnský Vysokopřeosvícený vladyka Simeon, arcibiskup pražský a českých zemí Vysokopřeosvícený vladyka Michal, arcibiskup michalovsko-košický Vysokopřeosvícený vladyka Juraj a biskup šumperský – vikární biskup vladyky Simeona – Přeosvícený vladyka Izaiáš. Spolu s místními vladyky se modlil i vyslanec Matky Církve – Ekumenického patriarchátu, zkušený athoský mnich a nyní vikární biskup ve Francii Přeosvícený vladyka Irinej. Vedle arcipastýřů sloužilo mnoho presbyterů, jmenovitě duchovní správce brněnského chrámu sv. Václava mitr. prot. Jozef Fejsak, dále mitr. prot. Ondřej Stehlík, mitr. prot. Jan Baudiš a další místní duchovní, ale také hosté ze Slovenské části naší církve – mitr. prot. Milan Gerka, mitr. prot. Alexander Cap, mitr. prot. Vasiľ Bardzák, mitr. prot. Michal Švajko a ostatní přítomní slovenští duchovní a jerodiakon Maxim (Durila). Z hostů také spolusloužil duchovní z Rumunska prot. Andrej Danciu. Této požehnané události se účastnila též řada našich presbyterů svou modlitební přítomností v chrámové lodi.

Po přečtení evangelijního úryvku kázal vladyka Simeon na téma Zacheovy neděle. Vyzdvihl hlavně závěrečnou část příběhu, v níž Zacheus slibuje rozdávat ze svého jmění. Právě setkání s Kristem mu dalo pochopit to, co se píše i v knize Skutků apoštolských: „Blaženější je dávat než brát.“ (Skut 20,35) Pán Ježíš toto prozření pochválil slovy: „Dnes přišlo do tohoto domu spasení.“ (Luk 19,9) Touto cestou ke spáse se může vydat i každý z nás.

Po božské liturgii, na které byly přítomny stovky lidí, přečetl svůj gratulační list vladyka metropolita Rastislav, ústředním tématem jeho proslovu byla důležitost lásky v Církvi a vyzdvihnutí celoživotního pastýřského díla vladyky Simeona. Následně Jeho Přeosvícenost Irinej četl list Ekumenického patriarchy Jeho Všesvatosti Bartoloměje, který vedle blahopřání zdůraznil fakt, že vladyka Simeon vždy zůstával věrný pravdě, posvátným kánonům a Matce Církvi. Následně přečetl svůj gratulační list Jeho Vysokopřeosvícenost Michal, který zdůraznil vladykovu věrnost pravdě a svaté kanonické tradici Pravoslavné Církve, kterou v naší zemi obnovil sv. vladyka Gorazd. Mezi gratulanty v chrámu byl též Mons. Jan Graubner, český římskokatolický biskup, arcibiskup olomoucký a metropolita moravský, který tlumočil vladykovi Simeonovi gratulace jménem celé Římskokatolické církve.

Gratulanti předali vladykovi krásné dary. Prot. Andrej Danciu, který vyřídil blahopřání rumunského patriarchy Daniela, odevzdal oslavenci dárek i za Rumunskou pravoslavnou církev. Poté byla přečtena – jubilantu adresovaná – zdravice vladyky metropolity Sávy za Polskou pravoslavnou církev. Řadu blahopřání završil duchovní správce katedrální brněnské farnosti hřejivými slovy, darem od církevní obce a mnoholetím.

Následně bylo úsilím brněnské farnosti, dlouhé roky opečovávané prot. Jozefem, uchystáno důstojné pohoštění pro všechny hosty, kteří pak celé odpoledne postupně blahopřáli vladykovi Simeonovi k jeho jubileu.

Mnohá léta vladykovi Simeonovi, arcibiskupu olomoucko-brněnskému!

Fotografie z události:

[Spustit prezentaci]

Životopis Jeho Vysokopřeosvícenosti Simeona, arcibiskupa olomoucko-brněnského a zde (Nitria blog)

Přednesené gratulace, blahopřejné listy a poselství

1.

Poselství a blahopřání Jeho Všesvatosti
Ekumenického patriarchy Bartoloměje u příležitosti
90. narozenin Jeho Vysokopřeosvícenosti vladyky Simeona,
arcibiskupa olomoucko-brněnského*

Vaše Vysokopřeosvícenosti a milovaný bratře a spoluslužebníku v Duchu Svatém, vladyko Simeone, arcibiskupe olomoucko-brněnský, pokoj Vám a milost od Boha!

Připomínáme stále aktuální a Bohem inspirovaná slova svatého otce Jana Zlatoústého, arcibiskupa konstantinopolského, který praví, že: „Vskutku pravý svátek je tam, kde se děje spása lidských duší, kde je pokoj a svornost“ (Výklad 1. listu k Efezským, P.G. 53,21). Při tom se radujeme a především Vám blahopřejeme k tomu, že z podnětu Ekumenického patriarchátu byla skrze shovívavost (tj. dle ikonomie) obnovena jednota uvnitř Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku, jež byla před tím narušena spolupůsobením zlého. Ba co víc, veselíme se spolu s Vámi, Vaše Vysokopřeosvícenosti, a blahopřejeme Vám, že v atmosféře této radosti a ve světle obnovené jednomyslnosti oslavujete nyní 90. výročí svého narození. Dnes je vzdáván všeobecný hold Vaší dlouholeté a plodné pastýřské službě na poli církevním. Děje se tak „v pokoji a svornosti“ všech pravoslavných křesťanů v českých zemích a na Slovensku. To je vskutku „pravý svátek“, jenž vyznamenává Váš přínos, jakož i věrnost a oddanost Vaší lásky, kterou jste projevil vůči našemu posvátnému Ekumenickému stolci, který prostřednictvím jím vyslaných svatých a apoštolům rovných Cyrila a Metoděje přinesl světlo pravoslavné víry a teologie oběma Vašim zemím, jak české, tak slovenské.

Archijerejská služba, jak je známo, představuje zcela zvláštní syntézu života nebeského a pozemského. Archijerej a současně vykonavatel všech svatých tajin, jsa oblečen do těla a přebývaje ve světě, musí proto zachovávat neustálou duchovní a asketickou připravenost, „potýkat se s tělem a krví“, aby se mohl aktivně účastnit nadpozemské a nadpřirozené (Boží) milosti. Nesmí být pouhým mechanickým „vykonavatelem“ této Boží milosti, nýbrž stát se skutečným „Kristovým služebníkem a správcem Božích tajemství“ (srov. 1Kor 4,1).

Hierarchova lidská slabost tkví v tom, že slouží nebeské realitě jako člověk, jenž je (jako všichni) „nádobou hliněnou“, která může být snadno náhle rozbita. Setkává se však s Boží milostí, jež obnovuje a posvěcuje vše lidské. Bdělé vědomí, které má pro člověka zásadní význam (sv. Ondřej Krétský), odhání všechna nebezpečí, že převládne cokoliv pozemského a pyšného (nadutého, ješitného, marnivého, bezcenného) v této realitě plné protikladů. Vzpomenutá bdělost dokáže postřehnout klíčové působení všemohoucí Boží energie v životě a službě archijereje.

Hovoříme o něčem, co se stalo a co bylo potvrzeno skrze Vaše církevní svědectví, Vaše Vysokopřeosvícenosti, protože jste vždy bránil právo a kanonický řád Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku s pocitem loajality vůči Vaší Církvi, jakož i vůči její Matce – Církvi Konstantinopolské, jež o ni pečuje. Tento Váš přínos a oddanost vedly nakonec k nedávno zavládnuvšímu míru a svornosti mezi místním vyvoleným pravoslavným lidem a k „pravému svátku“, stvrzeném jednotou a společnou službou spolu s Jeho Blažeností Rostislavem, primasem (Pravoslavné) Církve českých zemí a Slovenska, a s dalšími jejími hierarchy, k níž dochází u příležitosti Vašeho životního jubilea. Osobně Vám tímto jménem Ekumenického patriarchátu a jím vyslaného zástupce, Přeosvíceného biskupa rigijského Ireneje, blahopřejeme.

Přejeme Vám jménem Ekumenického patriarchy a Matky Církve, abyste mohl, Vaše Vysokopřeosvícenosti, ve Vaší stávající archijerejské službě sloužit ve zdraví a v Bohem požehnaném blahobytu i nadále, a byl tak přínosem svému pravoslavnému lidu v olomoucko-brněnské eparchii, aby byl skrze Vaše činy, zápasy a dlouholeté zkušenosti oslaven Pán Vševládce. Nechť je Jeho milost a nesmírné milosrdenství s Vámi, Vaše Vysokopřeosvícenosti, po všechny dny Vašeho života a po celou dobu Vaší archijerejské služby.

2.

V závere sv. Liturgie sa k jubilujúcemu vladykovi Simeonovi prihovoril metropolita Rastislav:

„Vaša Vysokopreosvietenosť, vladyka Simeon!

Dovoľte mi, aby som Vás v mene ostatných členov Posvätnej synody, duchovenstva a veriacich našej miestnej Cirkvi, ako aj vo svojom pozdravil v tento významný deň, keď všetci v radosti s Vami prežívame krásne životné jubileum – 90 rokov Vášho života. Pri tejto príležitosti Vám želáme veľa zdravia, plnosť blahodate a hojnosť Božieho požehnania, aby ste vo svojej biskupskej službe ešte mnoho rokov mohli plniť poslanie, ktoré Vám zverila Christova Cirkev.

Svätý apoštol Pavol všetkým biskupom hovorí: „Dávajte pozor na seba i na celé stádo, v ktorom vás Duch Svätý ustanovil za biskupov, aby ste pásli Božiu cirkev, ktorú si získal vlastnou krvou“ (Sk 20, 28). Hospodin bude žiadať z rúk biskupa každú dušu, ktorá mu bola zverená. Preto by mal obetavo slúžiť dielu spásy všetkých, ktorých mu Christos zveril.

Jedine vo vernosti svätému Pravosláviu a v obetavej láske môže biskup úspešne napĺňať svoje poslanie. Svätý Ján Sinajský hovorí, že pravého pastiera odhalí jeho láska, lebo Najvyšší Pastier bol z lásky ukrižovaný. Ak chceme šíriť porozumenie, musíme byť nositeľmi lásky. Svätý evanjelista Ján to vyjadril slovami: „Boh je láska, a kto zostáva v láske, zostáva v Bohu a Boh zostáva v ňom“ (1 Jn 4, 16).

Biskupská služba v zmätenosti dnešnej doby je obzvlášť náročná. Východiskom z každej zložitej situácie je pokánie a budovanie vnútornej jednoty veriacich v Cirkvi. Jedine tak môžeme byť „soľou zeme a svetlom sveta“ (Mt 5, 13 – 14), k čomu nás povoláva Božský Spasiteľ, v službách ktorého je každý duchovný Christovej Cirkvi.

Vo Vašej zodpovednej službe Vám, drahý vladyka, želáme dostatok duchovných a telesných síl, aby ste ako dobrý pastier v starostlivosti o svoju Bohom zverenú pastvu vždy pociťovali slová Iisusa Christa: „A hľa, Ja som s vami po všetky dni až do konca sveta“ (Mt 28, 20). Zo srdca Vám  ďakujeme za Vaše celoživotné teologické a literárne dielo. Ako človeku s bohatými životnými skúsenosťami Vám želáme, aby ste ešte mnoho rokov vo svojej biskupskej službe zachovávali pre blaho Cirkvi „jednotu ducha vo zväzku pokoja“ (Ef 4, 3). Milosť nášho Pána Iisusa Christa, láska Boha Otca a spoločenstvo Svätého Ducha nech je s Vami po všetky dni Vášho života!

Is polla eti, despota!“

Za blahoželania zo strany metropolitu Rastislava sa vladyka Simeon poďakoval slovami:

„Vaša Blaženosť, ďakujem Vám za krásne slová a necítim sa hoden tej pozornosti, ktorú ste obrátili na moje skromné dielo, v ktorom som mal stále dôvod kajať sa a rozmýšľať, či som nebol príliš opovážlivý, že som prijal to, čo život prinášal, ale Pán mi pomáhal, a tak som to nejako dotiahol až do deväťdesiatky. Verím, že nejaký čas mi snáď ešte dá. Mám radosť z toho, že tento deň, v ktorý si pripomínate moje narodeniny, je súčasne dňom, kedy sme sa spojili s našim Pánom pri jednom oltári. Je to vzácne nielen pre nás, ale i pre celú cirkev u nás na Morave, a istotne i v Čechách a na Slovensku, pretože v jednote je sila a v jednote je Pán. Ten si praje, aby sme boli jedno. Jednota nemôže byť tam, kde nie je vzájomná láska a svornosť. Keď sme v jednote, tak nám Pán dáva lásku, a to je Jeho veľká milosť. Prijímam svoj vek i radosť, ktorú prežívame, ako veľký Boží dar, a rovnako i to, že ste tu dnes medzi nami spolu so svojimi duchovnými, z ktorých mnohí sú moji žiaci a viaže ma k nim otcovský cit. Za to všetko ďakujem Pánu Bohu. Prajem Vám, aby ste nám ako hlava Cirkvi vládli šťastne čo možno najdlhšie, a my všetci aby sme Vám v tom, v čom budeme môcť, dobre a jednomyseľne pomáhali,“ povedal vo svojom ďakovnom príhovore vladyka Simeon.

Vladyka Rastislav mu ako dar venoval ikonu Presvätej Bohorodičky – Tešiteľky, obklopenej archanjelmi Michalom a Gabrielom.

„Želám Vám v celom Vašom živote modlitebnú záštitu – pokrov Presvätej Bohorodičky, ako aj pomoc beztelesných Mocností. Žite ešte mnoho rokov na blaho Christovej Cirkvi a pre rozkvet svätého Pravoslávia na území Moravy, kde pred tisícročím solúnski bratia Konštantín a Metod započali svoje apoštolské misijné dielo, ktoré sa potom rozšírilo na územie Čiech i dnešného Slovenska,“ povedal vladyka.

 3.

Gratulace arcibiskupa pražského a českých zemí Michala u příležitosti 90. narozenin vladyky Simeona

(Čteno v brněnském chrámu dne 14. 2. 2016 po slavnostní liturgii) (Originál zde)

Vaše Blaženosti, vaše Vysokopřeosvícenosti a Přeosvícenosti, otcové, bratři a sestry, drahý vladyko Simeone,

je pro mě radostí a ctí, že tu dnes s Vámi mohu být v tomto svatém chrámu. Slavíme dnes Vaše jubileum, slavíme je v jednotě a lásce. Dnes jsme všichni z jednoho kalichu přijímali skutečné Tělo a Krev našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista. Co může být pro pravoslavného člověka větší radostí?

Vladyko, známe se velmi mnoho let. Jezdíval jsem za Vámi ještě v době Vaší pastorace v Mariánských Lázních, kde jsme spolu nejednou sloužili. Vy jste mi oplácel návštěvy v Drážďanech, kde jsem sloužil. Setkání s Vámi pro mě vždy bylo a vždy bude velkou radostí. Dnes tu stojíme jakožto dva biskupové, kterým byla Pánem Bohem a Božím lidem svěřena česká část naší autokefální Církve. (A byl jste to právě Vy, drahý vladyko, kdo mě na pražskou katedru doporučil a mé kandidatuře arcipastýřsky požehnal. )

Celý svůj život, vladyko, oddaně sloužíte Pánu Bohu. Svým duchem i rozumem. Celý život opečováváte drahocenné lidské duše a vedete je ke spáse. Celý život sloužíte našemu Pánu nejen svými slovy, ale i svými skutky. Neboť „Jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků“, (Jak 2,26) – píše svatý apoštol Jakub ve svém listu. Vy jste, vladyko,  skutečným pastýřem a pro nás všechny příkladem živé víry. Víry, která se dle slov apoštolových ukazuje na skutcích.

Jste pastýřem, jenž vždy jde ostatním příkladem a je ztělesněním Spasitelových slov o dobrém pastýři, který za svěřené ovce rád položí svůj život. Jste pastýřem, který bez bázně vždy stál a stojí za pravdou. Dříve jako farář v Mariánských Lázních, později jako biskup. Stojíte za pravdou, protože nezapomínáte na to, že bez Pravdy není pravoslavného křesťana, neboť Kristus říká: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“ (Jan 14,6)

Svým životem, drahý vladyko, životem v úctě a lásce k Pravdě, jednotě a Svaté Pravoslavné Tradici,  naplňujete to, za co položil život svatý vladyka Gorazd, náš nebeský patron a obnovitel Pravoslavné církve v naší zemi. Svatý vladyka Gorazd vždy stál za Pravdou a Vy ho svými slovy a činy následujete. Axios!

Jsem šťastný, že tu dnes stojím a že jsme spolu sloužili – ve, Vám již mnoho let svěřené, moravské eparchii, v níž se před více než 1000 lety rozzářilo světlo Svatého Pravoslaví a postupně osvítilo celý slovanský svět. Světlo, které k nám přinesli svatí bratři Cyril a Metoděj, vyslaní Konstantinopolským patriarchátem, patriarchou Fótiem.

Drahý vladyko, kéž Vám náš Pán a Bůh náš Ježíš Kristu požehná na mnohá a blahá léta!  A nám všem kéž požehná Vašimi svatými arcipastýřskými modlitbami.

4.

Poselství od Jeho Blaženstva Sávy, metropolity varšavského a celého Polska

Vaše Vysokopřeosvícenosti,

srdečně děkuji za pozvání na oslavu Vašich devadesátých narozenin. Osobně se však nemohu zúčastnit této události.

Prosím, přijměte touto cestou moje srdečné, bratrské gratulace a přání všeho nejlepšího.

Bůh Vás obdarovává dlouhými roky života, abyste skrze svou aktivní církevní činnost byl (jak praví Pán v Evangeliu): „Světlem světa.“ A dále (nás všechny Spasitel nabádá): „Ať vaše světlo září před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci, který je v nebesích.“ (Mat. 5,14-16)

Jako věrný služebník Církve Kristovy jste tak činil každý den: v Mariánských Lázních, v Prešově, v Praze, v Olomoucko-brněnské eparchii a při plnění svých povinností metropolitního správce. Každá z těchto služeb vyžadovala moudrost, námahu a pokoru. Překonal jste všechno a pamatoval při tom na slova apoštola Pavla: „Všechno mohu v Kristu, který mě posiluje.“ (Flp. 4,13)

Drahý vladyko! Dnes děkujeme Bohu za Vás, a Vám děkujeme za vše, co jste učinil pro svaté pravoslaví.

Jménem Polské pravoslavné autokefální církve i svým vlastním, Vás zdravíme, přejeme zdraví, duševní svěžest a moudrou mysl, duchovní pokoj a radost.

Mnohá léta, vladyko!