Olomoucko-brněnská eparchieV monastýru Zesnutí přesvaté Bohorodice ve Vilémově oslavili paschálními bohoslužbami letošní svátek Vzkříšení Páně
Letošní postní doba byla rozvířena neklidem, který na nás doléhá ze sousední eparchie. Do této doby jsme vyčkávali, zda se tento nepokoj neuklidní, a pak jsme nechtěli vyrušovat naše věřící a eparchiální duchovenstvo z modlitebního usebrání ve svatém půstu. Nyní jsme se však rozhodli seznámit s některými událostmi naši církevní veřejnost, protože se tyto události týkají všech příslušníků naší eparchie.
„Nic není lepší než pokoj v církvi,“ hlásá jeden z nejznámějších svatých otců, apoštolský otec Ignatios Antiochijský (zvaný Bohonosec, učedník svatých apoštolů, 2. století). Jeho výrok je prostý, a tak hluboce pravdivý! Kolik bychom mohli vykonat misijní a pastýřské práce, kdyby nás stále nezaměstnávaly a nevyčerpávaly všelijaké rozbroje, které v církvi vyvolávají ti, kteří mají srdce a duše nemocné neklidem, vášněmi, touhou po sebe prosazení či prahnou po majetku, po moci a slávě. S těmito základními hříšnými vášněmi trpíme jistě všichni, ale někdo s nimi více či méně úspěšně zápolí, zatímco jiný se jimi nechává bez odporu unášet. Je to smutné, ale všichni to známe z vlastních životních zkušeností.
Jak jinak, než prahnutím po moci či majetku, bychom si mohli vyložit snahy některých osob ze sousedního arcibiskupství? Tito lidé se stále vměšují do vnitřních věcí naší eparchie, útočí na naše představené, snaží se je sesadit či pomluvit, vymýšlejí falešné diskreditační kauzy, pokoušejí se získat pod svou kontrolu náš eparchiální majetek. Klamně informují státní úřady, kterým namlouvají nějaké scestné a nekanonické i neústavní výklady naší církevní struktury, s úmyslem uvést je v omyl a přimět ke schválení předkládaných opatření proti naší eparchii.
Je snad zbytečné rozvádět, že takové jednání je hrubě nekanonické a protiústavní. Posvátné kánony (tj. pravidla ustanovená svatými sněmy v průběhu dějin), které jsou závazné pro celou pravoslavnou církev, by měl znát každý, kdo vystuduje bohosloveckou fakultu. Překvapuje nás tudíž, že se dnes v naší církvi můžeme potýkat s natolik flagrantním porušováním či ignorováním těchto závazných pravidel.
Vybrali jsme sem dva konkrétní případy z těchto zarmucujících jevů. Níže pak přinášíme fotokopie příslušných listin, kterými náš popis událostí dokládáme.
1.) Monastýr Zesnutí přesvaté Bohorodice ve Vilémově. Eparchiální rada dlouhodobě hledá možnosti, jak udržet církevní charakter budovy a jak dlouhodobě financovat její provoz, údržbu a opravy. Jednou z možností, jak zachovat její monastýrský charakter, se jevilo dát ji k dispozici řeckým mnichům, kteří by se o náš majetek starali (upřesnění podmínek a délka bezplatného pronájmu měla být předmětem případného dalšího jednání). Za tím účelem byl zřízen zprostředkující subjekt (Stavropigiání monastýr Zesnutí přesv. Bohorodice), který měl dle direktiv eparchiální rady postupovat v jednání. Následně do celého procesu vstoupil (Bůh ví proč) Vysokopřeosvícený vladyka Michal, arcibiskup pražský, který začal obesílat úřady dopisy, v nichž sám sebe prohlásil za jedinou oprávněnou osobu k jakékoliv dispozici s veškerým majetkem celé pravoslavné církve v České republice. Náš drahý vladyka Michal tam tvrdí, že bez jeho podpisu není žádný provedený úkon platný. Bohužel nás pražský vladyka neuznal hodnými jakéhokoliv vysvětlení, takže nechápeme, proč se tak úporně snaží získat pod svou kontrolu nemovitosti olomoucko-brněnské eparchie. Státní úřady odpověděly vladykovi do Prahy odmítavě a v odůvodnění ukázaly, že znají naší církevní ústavu daleko lépe než pražský arcibiskup.
2.) Mnohem závažnější jsou však pokusy Vysokopřeosvíceného Michala nekanonicky sesadit našeho moravského arcibiskupa Simeona. Vladyka Michal opakovaně poslal (poprvé v r. 2019 a podruhé letos) na Ministerstvo kultury ČR své „rozhodnutí“ ukončit našemu vladykovi Simeonovi jeho funkční období. Po všem, co jsme od pražské eparchiální správy už zažili, nás vlastně ani nepřekvapuje, že na místo moravského arcibiskupa a statutáře olomoucko-brněnské eparchie jmenuje ve svém „rozhodnutí“ vladyka Michal sám sebe. A to vše bez rozhodnutí jakýchkoliv církevních orgánů, kterým by jednání o takových věcech příslušelo (eparchiální rady, eparchiálního shromáždění). I člověku neznajícímu posv. kánony a církevní právo je zřejmá nepřijatelnost podobného chování z čistě morálního hlediska.
Nechce se nám věřit, že by si pražský vladyka opravdu nebyl vědom, že podobné snahy jsou mnohonásobně odsouzeny posvátnými kánony a z hlediska církevního práva jsou důvodem k sesazení toho, kdo by se o něco podobného pokoušel. Buď je na vině stáří Vysokopřeosvíceného pražského vladyky, nebo je s ním dlouhodobě manipulováno ze strany nikým nezvolených skrytých osob, které díky svému zákulisnímu pletichaření nenesou žádnou odpovědnost, ale pravděpodobně mají ze svých piklů materiální benefit. Neštěstí nám v Kristu drahého vladyky je v tom, že pod všemi zoufalými pokusy uchvátit vládu nad Moravou je pouze jeho podpis, avšak prospěch z případného úspěchu takových snah by zřejmě těžili jeho utajení „přátelé“.
Ministerstvo samozřejmě neakceptovalo „výnos“ vladyky Michala a poučilo jej, co v záležitostech církevní správy stanovuje naše místní pravoslavná církevní ústava, kterou jsme si sami napsali, schválili a nechali na ministerstvu zaregistrovat.
Snažili jsme se doposavad na podobné projevy jakéhosi zmatení sousedního archijereje hledět shovívavě a s úctou k pražskému vladykovi a jeho šedinám, jenže útoky se stupňují. Myslíme si, že důstojný vladyka je pod vlivem (či tlakem?) nějakých temných sil, které si kolem sebe neopatrně shromáždil. Církev dostává v restitucích peníze, a tak se najdou různé osoby, které ochotně poradí stařičkému nemocnému vladykovi v Praze, jak s těmito prostředky „nejlépe naložit“.
Zatímco na Moravě se opravují chrámy a fary skoro ve všech farnostech, vydávají se knížky, pořádají se výstavy, máme nové budovy pro bohoslužby, investují se značné prostředky, z nichž bude mít eparchie v budoucnu zisk, tak v bohatší pražské eparchii se toho v tomto ohledu moc neděje (kromě koupě nějaké zříceniny a několika dalších počinů). Do věcí sousední eparchie však zasahovat nemůžeme, jak jednoznačně stanovují posvátné kánony, takže už to nebudeme více komentovat, pouze voláme po klidu v církvi. Máme za to, že pražská eparchie má svých problémů dost a dost, a tak zdvořile vybízíme našeho souseda, drahého vladyku Michala, aby upřel svou pozornost ke svým domácím záležitostem.
Oslava svátku Kristova Vzkříšení v církevní obci v Hrubé Vrbce
Jak sloužili paschální bohoslužby na samém severu Moravy
Úřad eparchiální rady přeje všem krásné Paschální oslavy, aby naplněno bylo každé srdce duchovní radostí ze Vzkříšení Kristova.
„Jako životonosec,
krásnější než ráj,
vpravdě skvělejší
než každá královská komnata,
ukázal se, Kriste, hrob tvůj,
Pramen našeho vzkříšení.“
Zde v PDF: paschal2021-ER4
Aktualizace: Paschální poselství – český překlad v PDF
Aktualizováno: platná současná pravidla pro konání bohoslužeb v době epidemie jsou na webu státní správy „Covid portál“ covid.gov.cz
Olomoucko-brněnská eparchie Pravoslavné církve v českých zemích provádí Vládou nařízené testování na Covid-19. Dle zákonné povinnosti vyplývající z vládního nařízení eparchie zajišťuje testování. Na úřadu eparchiální rady probíhá provádění antigenních testů. Všichni zaměstnanci eparchie se podle metodického pokynu a směrnice, které obdrželi z úřadu eparchiální rady, testují a zasílají o tom pravidelná hlášení na úřad. Duchovenstvo, rozptýlené po obcích celé Moravy a Slezska, se dle pokynu církevního ústředí testuje v místě svého působiště.
Episkopát vyzývá duchovenstvo i věřící k respektování vládního nařízení k boji proti epidemii a dodržování všech protiepidemických opatření.
Zároveň připomínáme potřebnost neustálých modliteb za zastavení epidemie a modliteb za nemocné a zesnulé. Zdůrazňujeme, že při dodržování všech vyhlášených protiepidemických omezení se musíme snažit i za těchto složitých okolností udržovat bohoslužebný život církve, byť jen s povoleným počtem věřících.
Přejeme všem duchovním a věřícím stálé zdraví a Boží pomoc!
Snímky z olomouckého úřadu eparchiální rady
Duchovenstvu a věřícímAktualizace: termín ukončení sčítání on-line přes webový formulář na adrese scitani.cz byl prodloužen až k 11. květnu 2021.
Po 10 letech se opět provádí sčítání obyvatelstva. Na světě se různá sčítání lidu konají již tisíce let a z Písma svatého víme, že něčemu podobnému se musela podrobit i přečistá Panna Maria a sv. Josef, jak to zaznamenal ve svém evangeliu apoštol Lukáš (Luk 2,1-5). Pro nás křesťany je samozřejmě důležité především, abychom byli v očích Pána Ježíše připočítáni k synům Království Božího. Na druhé straně církev už od dob svatých apoštolů vybízela k poslušnosti státu a k podřízení se jeho zákonnému pořádku – pochopitelně za předpokladu, že vydaný státní zákon či nařízení není v rozporu s naší vírou, mravností, morálkou, posvátnými kánony či tradiční praxí.
Arcibiskup olomoucko-brněnský Simeon oslavil své krásné 95. životní jubileum. Kéž Hospodin zachová našeho archipastýře ve zdraví ještě na mnohá a blahá léta!
Za naše duchovenstvo a eparchiální úřad navštívil vladyku Simeona v jeho domácím prostředí vladyka Izaiáš se srdečnou gratulací a poděkováním za léta jeho pastýřské námahy na Moravě.
Video z gratulace
Na svátky narození Ježíše Krista vladyka Izaiáš sloužil v olomoucké katedrále.
Upozorňujeme na knížky a ikonky, které si můžete nechat zaslat z olomouckého ústředíHlavní nabídka knížek je v PDF zde:
Ikonky k dispozici můžete shlédnout tady
Níže jsou odkazy na zdejší příspěvky o knihách, které vyšly jako poslední:
Antonij Surožský: Světlo osvěcující temnoty, poslední rozhovory
Jana Baudišová: Tajemství pravoslaví
Arcibiskup Simeon: Byli jsme neposlušní
Dvě knihy: Ikona – Okno do věčnosti (teologické statě) a Stručně o pravoslavném křesťanství
Kalendářní ročenka pro rok 2021
Obsahuje všechny tři varianty kalendária, přehled svátků a významných dnů, půstů a zádušních památek; dále článek k 100. výročí vysvěcení sv. mučedníka Gorazda, schematismus eparchie (adresář chrámů, farností a duchovních).
 |
|  |
 |
5. – 6. prosince 2020 jsme v monastýru Zesnutí přesvaté Bohorodice ve Vilémově slavili chrámový svátek sv. Mikuláše. Sešli jsme se ve skromném počtu, avšak o to více naplněni touhou upřímně sloužit Bohu i v době koronaviru. Otec Petr krásně kázal o sv. Mikuláši, o jeho životě a zázračných skutcích. Ukázal nám také, že svatí jsou nejen našimi ochránci a přímluvci, ale také ukazují lidem, že to je možné sloužit Bohu věrně a všemi silami a celým srdcem. Čtení z evangelia nás povzbudilo k bdělosti a k očekávání Pána v každé době a každé chvíli.
V době epidemie koronaviru možná mnozí prožívají tíži samoty. My však můžeme využít toto postní období i k samotě positivní. K usebrání, ztišení a naslouchání slovu Páně, Slovu života. Právě v této covidové době se lze přimknout k Bohu, neboť ustal hluk zábavy a nespočetného množství rozptýlení. Ano, uchylme se k Pánu, připravujme se na přijetí velikého tajemství Narození našeho Pána Ježíše Krista. Kéž prožijeme radost, která neustává a stále se v nás obnovuje a rodí. Pak se můžeme radovat z onoho pokladu, který nepráchniví a zloději jej nekradou (jak hovoří o správném půstu Pán Ježíš, viz Mat 6,17-21). Kéž naše svíce hoří a my se stále v bratrské lásce setkáváme, slavíce a velebíce Hospodina, a tak překonáváme každé protivenství v živé naději, kterou máme v Bohu.
V předvečer svátku jsme sloužili večerní bohoslužbu. V pokoji a tiché radosti.
Foto z večerní bohoslužby z pátku v předvečer slavnosti sv. Mikuláše
Foto ze sobotní liturgie na chrámový svátek sv. Mikuláše
Svateb, pohřbů či bohoslužeb se od středy 18. listopadu smí účastnit 15 lidí.
Z webu státní zprávy:
Bohoslužby a podobná náboženská shromáždění se mohou konat, počet přítomných osob je však omezen na 15.
Během bohoslužby platí obecná povinnost nosit roušku a dodržovat hygienická pravidla. V rámci prevence dodržujte rozestupy (i při sezení).
Stále platí, že zpívat může v uzavřeném prostoru maximálně 5 osob.
Viz: https://covid.gov.cz/situace/cirkve-nabozenstvi/bohosluzby-nabozenska-shromazdeni
Ve dnech 12. – 20. září probíhala celonárodní akce pod názvem Dny evropského dědictví (EHD), které se s požehnáním Jeho Přeosvícenosti Izaiáše, episkopa šumperského, letos poprvé zúčastnila i naše církevní obec. Někteří návštěvníci nahlédli do našeho chrámu poprvé, někteří se však již poněkolikáté vraceli. Všichni pak odcházeli s příjemným pocitem nad časem stráveném v chrámovém prostředí, kde si mohli k prohlídce vyslechnout komentář o byzantské architektuře a jejích symbolech. Už nyní se těšíme na další ročník.
 |
 |
Péčí našich bratrů byl pro jihlavský domovní chrám pořízen nový sedmisvíčník za prestol a nový chrámový lustr, tzv. panikadilo.
Podle tradice se při nedělních a svátečních bohoslužbách rozsvěcejí všechna světla, a taktéž panikadilo, jež symbolizuje přítomnost Božího světla, které osvěcuje věřící v Království nebeském. Množstvím svých světel panikadilo symbilizuje nebeský Chrám jako souhvězdí, shromáždění lidí osvícených blahodatí Svatého Ducha, planoucích ohněm lásky k Bohu.
Svěcení sedmisvíčníku a jeho první rozsvícení:
(Více fotografií na webu archivu jihlavské církevní obce)
V rámci misie přerovské církevní obce na Rožnovsku přijal otec Libor pozvání římskokatolické farnosti v Zubří, aby vedl tamní duchovní obnovu. V sobotu 12. září měl v Zubří tři přednášky s tématem pravoslavné ikonografie. První se týkala historického vývoje ikonografie, druhá symboliky pravoslavného chrámu a třetí ikonografie hlavních svátků. Na druhý den jsme sloužili svatou liturgii v chrámu sv. Ducha ve Starém Zubří.
Metoděj Drápala
S ohledem na dlouhodobě probíhající epidimii se každoroční gorazdovská oslava v Hrubé Vrbce letos nepořádala jako celoeparchiální pouť, ale probíhala spíše v komorní podobě za účasti některých příznivců monastýru a památníku.
Další fotogalerie z letních akcí na Jesenicku
Letošní prázdninové měsíce přivedly do našeho regionu nejen množství domácích turistů, ale přinesly mu i něco málo našich aktivit nad rámec obvyklých bohoslužeb. Tradičně jsme v Lipové prvních čtrnáct dnů v červenci pořádali obdenní setkávání s dětmi, při kterém jsme po hodině s duchovní náplní hráli různé hry či poznávali krásy okolní přírody. Také nás jednu letní sobotu svou návštěvou mile překvapil vladyka Izaiáš.
V neděli 5. července, na státní svátek sv. Cyrila a Metoděje, jsme v rámci řeckých slavností v Jeseníku na náměstí Svobody světili mramorový pamětní kámen, který je upomínkou příchodu řecké komunity do naší vlasti v roce 1949.
Za podobně velkého zájmu veřejnosti byla vysvěcena nově založená alej v jesenických lázních. Svěcení se konalo v sobotu 8. srpna a při něm jsme se na pěti zastaveních za doprovodu pěveckého sdružení Florian zamýšleli nad krásou Božího stvoření.
V tomto duchu se také nesla tradiční pouť uspořádaná v sobotu 22. srpna v Lipové k svátku Proměnění Páně. Na čtrnácti zastaveních jsme se modlili akathist „Sláva Bohu za vše“. Náročná tříhodinová pouť horským terénem za letního počasí prověřila nejen duchovní, ale i fyzické síly účastníků.
O všech těchto událostech informoval místní tisk a celkově přibližně 500 účastníků se mohlo seznámit s činností naší pravoslavné obce.
Za Pravoslavnou církevní obec v Jeseníku
Prot. J. L. Kratochvíla
Vilémovský monastýr Zesnutí přesv. Bohorodice oslavoval svůj svátek. Přijeli hosté a příznivci monastýru. Ze Šumperka dorazil jer. Rafael Moravský s věřícími a dále sloužil prot. Petr Novák z Řimic.
V pátek sloužil sváteční večerní bohoslužbu s litijí otec Rafael. V rámci kázání zdůraznil důležitost poslušnosti své mamince v souvislosti s tím, jak poslouchal svou maminku, přesvatou Bohorodici, i Pán Ježíš Kristus, nebo například světští králové, kteří verdikt smrti častokrát na přímluvy matky změnili na propuštění.
V sobotu na svátek sloužil svatou liturgii otec Petr Novák. Při kázání se zamyslel nad čtením z Evangelia, kde Pán Ježíš Kristus hovoří o tom, že jeho matka a jeho bratři jsou všichni ti, kteří plní vůli Jeho. Dále se jeho úvahy odvíjely od připomínky, že zesnutí Panny Marie bylo pro apoštoly smutné, ale zároveň radostné, protože odešla za svým Synem do nebe a pomáhá církvi shůry svými mateřskými přímluvami.
Po bohoslužebné oslavě přijali účastníci zdejšího svátku pozvání igumenie Alexie k monastýrskému pohoštění.
Tři týdny před svátkem probíhaly v monastýru stavební práce. Naši pravoslavní křesťané zde opravovali hlavní schodiště do monastýru a schody do chrámu. Jiní líčili omítky kolem nových oken. Bylo opraveno posezení v monastýrské škole sv. Kosmy. Takže letošní chrámový svátek se nesl nejen ve znamení duchovní oslavy, ale předcházájecí postní týdny byly věnovány opravám a stavebním pracem.
