Olomoucko-brněnská eparchie5. února 2017 sloužil vikární biskup naší eparchie, vladyka Izaiáš v Ostravě – Michálkovicích. Po bohoslužbě se vladyka setkal s věřícími této církevní obce. Setkání se konalo na nové faře. Věřící měli na vladyku řadu otázek a proběhla dlouhá diskuse, při níž všichni konstatovali, že toto je naše jediná kanonická církevní obec v Michálkovicích. Všichni přítomní odmítli současnou (rozkolnou) činnost o. Nikolaje Popova.
Šumperk 15. ledna 2017
Oznámení o pracovním setkání na úřadu Metropolitní rady v Praze
ve dnech 30. 1. – 31. 1. 2017
Na žádost biskupů eparchií Pravoslavné církve v českých zemích svolal, předseda Metropolitní rady, arcibiskup pražský a českých zemí, + Michal (ThLic. Michal Dandár, PhD.), pracovní setkání na úřadu Metropolitní rady, Šárecká 36, Praha 6, k přípravě zasedání Metropolitní rady, které se uskuteční v nejbližším možném termínu.
30. prosince, v den zesnutí blaženého metropolity Dorotoje, se jako každoročně o tomto dni konala zádušní svatá liturgie v chrámu Zesnutí přesv. Bohorodice na Olšanech. Už druhý rok sloužil tuto liturgii náš přeosvícený vladyka Izaiáš. Po ní se na hrobě Jeho Blaženstva vladyky Dorotoje konala panychida, vedená Vysokopřeosvíceným arcibiskupem pražským Michalem, za účasti dalších eparchiálních duchovních.
Dne 26. prosince, na Sbor přesvaté Bohorodice, uspořádal v našem chrámu sv. Václava ve Střemeníčku místní pěvecký sbor Střemkoš již páté zpívání koled i dalších písní. Na toto oblíbené setkání se sešlo okolo 140 hostů z obce i širokého okolí, pochutnali si na svařeném vínu od pana starosty a zazpívali si s amatérskými, ale velice schopnými umělci. Při poslední koledě vzpomněli účinkující na živé i již zesnulé občany, kteří také do tohoto chrámu rádi chodili. V současnosti se tam bohužel scházíme jen jednou v roce, na svátek sv. Václava. Ale letos nás přišel povzbudit i Vysokopřeosvícený vladyka Simeon, který má tento chrám velmi rád.
Jer. Mojmír
6. prosince oslavoval monastýr Zesnutí přesvaté Bohorodice chrámový svátek své monastýrské kaple. Liturgii sloužil vladyka Izaiáš s duchovními naší eparchie. Zúčastnilo se mnoho poutníků zblízka i zdaleka. Po bohoslužbě uspořádala matka představená Alexie slavnostní stolování.
Svatý otče Mikuláši, pros Boha za nás!
Jeho Přeosvícenost vladyka Izaiáš přijal pozvání do Mikulova na chrámový svátek sv. Mikuláše, který zde oslavovali 4. prosince. Po uvítání místním duchovním prot. Flaviem a věřícími sloužili společně Božskou liturgii a účastnili se svaté Tajiny eucharistie.
Tématikou posledních presbyterských konferencí byla misijní činnost v současných podmínkách. Proto bych rád k této problematice připojil některé krátké postřehy z jesenického pohraničí za poslední rok. Jistě není sporu, že hlavním a základním prvkem misijního úsilí je liturgická činnost. Kdy všichni skuteční zúčastnění jsou postupně přetavování v duchovním ohni bohoslužeb k větší pravdivosti života. Proto sloužíme pravidelně 1x týdně liturgie v Jeseníku, 1x týdně v Horní Lipové a 2x za měsíc v Osoblaze, ve všední dny pak sloužíme akafisty v Horní Lipové. Je to taková kostra, opora pro každodenní smysluplnou světskou činnost.
Samozřejmě v bývalém okrese Jeseník je dle posledního sčítání obyvatelstva jen malinko pravoslavných, přibližně 50. A tak jsme se v roce 2013 rozhodli, že se pokusíme oslovit i lidi stojící mimo církev. V tom roce byl založen spolek Kostelík v horách, který měl za úkol postavit první malý pravoslavný chrám ve Slezsku, jenž by sloužil souběžně jako památník válečným zajatcům, kterých bylo na Jesenicku v době 2.světové války okolo 6000. Což se v srpnu 2014 podařilo a vznikl prostor nejen pro liturgické účely, ale i pro misijní pokusy.
Na vánoční svátky vždy natřikrát při setkáních zpíváme v chrámu koledy prokládané duchovními zamyšleními či historickými tradicemi místního obyvatelstva. Na Paschu organizujeme jedno setkání se zpěvem velikonočních písní a čtením z duchovní literatury. Na oba tyto svátky členové našeho spolku připravili zpěvníky, ze kterých všichni společně zpíváme a které si návštěvníci mohou odnést k domácímu použití.
V měsíci květnu organizujeme setkání u příležitosti ukončení poslední světové války. Sloužíme panychidu za padlé a na tabuli v chrámu přidáváme jména nově nalezených válečných zajatců, kterých máme aktuálně přes 1400. Letos nás při této příležitosti navštívil velvyslanec Kazachstánu a atašé Ruské federace.
V létě k svátku Proměnění Páně organizujeme pouť místními lukami, s jednotlivými zastaveními a následným svěcením místních produktů v chrámu. K tomuto bývá připraven místní paní učitelkou i doprovodný program pro děti. V listopadu ke dni válečných veteránů sloužíme panychidu u pomníku obětem válek s doprovodným kulturním programem zaměřeným na válečnou tématiku. Každé naší akce se účastní okolo 50 lidí nejen z obce, ale i z širokého okolí.
Pravidelně o nás referuje místní tisk, a tak snad není v okrese nikoho, kdo by nevěděl, že pravoslavní tady existují. O letních prázdninách v délce asi jednoho měsíce pořádá náš spolek také přívesnický mini tábor pro 5 dětí, kdy dopoledne máme většinou výletní činnost a odpoledne jednu hodinu náboženství a hodinu různorodých her. Letos jsme v červenci s dětmi nacvičili tři drobná divadelní představení se zpěvy na biblické motivy (O Mojžíšovi, O Eliášovi, O Jonášovi), která byla s úspěchem sehrána místnímu obecenstvu a turistům. Každou sobotu konáme výuku náboženství nejen pro děti. Jaký je výsledek našeho snažení, za poslední dva roky? Jsou to dva křty z řad účastníku našich akcí a snad povědomí o tom, že je tu místo, kde lze pozvolna vrůstat do duchovního světa.
Podrobnější informace k jednotlivým našim snažením a fotografie z uskutečněných akcí lze najít na našich spolkových webových stránkách www.kostelik.estranky.cz
Za spolek Kostelík v horách prot. Josef Libor Kratochvíla
K mimořádné události svěcení chrámu (3. prosince) přikládáme ještě jednu várku fotografií. Je zde podrobněji zdokumentováno ukládání svatých ostatků do desky prestolu.
V sobotu večer, 3. prosince vykonal vladyka Izaiáš v monastýru Zesnuti přesvaté Bohorodice ve Vilémově svatou Tajinu křtu.
V sobotu 3. prosince byl po mnohaletých opravách vysvěcen chrám sv. velkomučednice Barbory v Dolních Kounicích. Do svatého prestolu byly uloženy posvátné ostatky ct. muč. Jelizavety a muč. inokině Varvary. Svěcení vykonal vladyka Izaiáš s dalšími duchovními a zúčastnila se i paní starostka města Dolní Kounice včetně řady místních věřících a poutníků.
22. listopadu 2016 v polském Terespolu sloužil vladyka Izaiáš svatou liturgii spolu s vladykou Ábelem a vladykou Jákobem. Bohoslužba se konala v chrámu, kde je uložená zázračna ikona Bohorodice „Rychle vyslyšící“ (Skoroposlušnica), jež v roce 1996 začala ronit myro. Pozoruhodné je, že ikona není ručně psaná, nýbrž se jedná tisk. Doposavad z ní občas prýští posvátné myro.
Na pozvání Vysokopřeosvíceného Ábela, arcibiskupa lubelského a chełmského, spolusloužil náš vladyka svatou liturgii v chrámu svatého archanděla Michaela v polské Kodeni.
Už šest let působí ve znojemské věznici pravoslavná kaplanka sestra Mgr. Valentina Matůšová, Ph.D. Ve věznici se konají pravidelné hodiny náboženství a křesťanské etiky. Kromě toho jsou tu hodiny čtení Evangelia a Starého zákona. Na žádost odsouzených je sestra kaplanka vyučuje ruský jazyk.
Před sedmi měsíci projevili dva z odsouzených přání se stát pravoslavnými křesťany. Po důkladné katechezi přijali 16. listopadu od vladyky Izaiáše, biskupa šumperského, svatou Tajinu křtu.
15. listopadu se eparchiální duchovenstvo shromáždilo na presbyteriu ve vilémovském monastýru Zesnutí přesv. Bohorodice. Po archijerejské bohoslužbě v monastýrské kapli sv. Mikuláše zahájil vladyka Izaiáš zasedání konference. Nejprve tlumočil omluvu a požehnání eparchiálního biskupa, vladyky Simeona, který se nemohl zúčastnit. Pak přednesl vikární biskup svůj proslov k aktuálním otázkám eparchie.
Následovala přednáška sestry Mgr. Valentiny Matůšové, Ph. D. na téma „Misie ve věznicích“. Přednáška navazovala na téma mise, probírané na minulých konferencích. Příspěvek sestry Matůšové byl vynikající a komplexně zpracovával téma vězeňství z pastoračního a misijního pohledu. Skládal se z teoretické (theologické a historické) části, a pak z části praktické. Sestra Matůšová začala precizním teologickým rozborem, odvíjejícím se od biblického zdůvodnění péče o vězně (Matouš 25,31-46 a listy ap. Pavla), pokračovala poukazem na příklad ze životů svatých a vývojem praktického vztahu církve k této otázce. Pozoruhodné bylo srovnání přístupu k vězňům v křesťanských zemích, na rozdíl od zemí, kde převládají jiná náboženství. Pak přistoupila sestra Valentina k exkurzi do dějin vězeňství v Evropě v uplynulých staletích až do současnosti. Praktickou část tvořily zkušenosti s péčí o vězně, získané při misii mezi nimi. Na závěr vyprávěla o současné problematice působení církevních pracovníků ve věznicích. Připomenula, že vězeňská služba má zájem o spolupráci s církvemi, a vyzvala přítomné, aby se této činnosti dle svých možností věnovali.
Přednáška vzbudila zájem a následovala diskuse. Valentině Matůšové děkujeme za výborný rozbor tématu. Doufáme, že by se mohl zpracovat do článku pro náš církevní tisk. K seznamu položek s různými misijními okruhy našeho církevního života tedy nutno připojit i bod “misie ve věznicích”.
Co se týče minule diskutovaného misijního okruhu katechese, připomenul vladyka Izaiáš, že na Slovensku je toto téma už zpracováno a jsou vydány příručky pro kněze k této činnosti. Poté se rozhovořil i o rozdílech v eparchiálním životě různých částí naší místní církve. Uveďme jako příklad, že zde na Moravě máme k probírání těchto témat presbyterské konference, na Slovensku se duchovenstvo schází na kursech postgraduálního vzdělávání, kde se i staří duchovní mohou učit stále něčemu novému.
Bylo připomenuto, že by duchovní měli dodávat články pro církevní časopisy. Dále vladyka informoval o připravovaném kalendáři na příští rok a o nových matrikách, v nichž budou v jednom svazku zápisy o křtech, sňatcích i pohřbech. Kopie matričních zápisů se budou jednou ročně zasílat na ústředí, kde budou archivovány pro případ, že by církevní obec o své matriky přišla.
Prot. Jan Baudiš ve svém příspěvku uvedl, že bychom v našem církevním společenství potřebovali rozdmýchat hojnější jiskry misijního ducha a poukázal na situaci v církvi za dob svatého vladyky Gorazda. Pak prošel seznam dříve už probraných jednotlivých misijních okruhů (viz zde) s některými upřesněními, jak vykrystalizovala v předchozích debatách. Připomenul nezastupitelnou misijní a pastorační úlohu církevního tisku. Vyslovil se ve prospěch používání češtiny jakožto základní jazykové linie našeho církevního života. V oblasti církevního tisku, který je určen též pro šíření mimo církev, by měl být obsah našich českých publikací výhradně v českém jazyce, aby byly použitelné pro misii mezi Čechy a Moravany. V nich cizojazyčná prezentace Pravoslaví totiž může vytvářet dojem, že je sem importováno jako víra imigrantů; naše místní pravoslavná církev je však svými kořeny a ideově spjata především s příslušníky zdejšího národa, který má pravoslavné náboženské základy (cyrilometodějství). Na těchto principech stála i Gorazdova misie, jejíž osou bylo stálé připomínání a dokazování, že pravoslavná církev má v Čechách a na Moravě domovské právo. Dále se hovořilo i o komisi pro nový liturgický překlad.
Vítaným a ctěným hostem byl emeritní duchovní prot. prof. Pavel Aleš, který se zapojil do diskuse a poukázal na některé aspekty misie. Mj. apeloval na kněžstvo, aby kázalo nejen na témata z evangelia, ale také na úryvky z apoštolských listů. Jako homiletickou pomůcku doporučil biblické výklady sestavené prof. Štefanem Pružinským, které v mnoha svazcích vydala naše pravoslavná prešovská fakulta.
Po ukončení zasedání následovalo monastýrské pohoštění.
Díky náleží všem, kteří se konference zúčastnili a projevují o misii zájem.
S požehnáním Blaženého metropolity Rostislava sloužil vladyka Izaiáš 13. listopadu 2016 ve východoslovenské církevní obci v Snině.
V neděli dne 6. 11. 2016 sloužil archijerejskou liturgii arcibiskup olomoucko-brněnský, vladyka Simeon v Uničově. Bývá tak již tradicí, že v podzimním období, ve kterém u nás vzpomínáme naše zesnulé, věnuje vl. Simeon společně s věřícími své modlitby za ty, kteří nás již předešli do světa duchovního.
Společné pouto modlitby, radost z přítomnosti vladyky a jeho krásných slov, když ve svém kázání hovořil o milosrdenství, vytvořily v našem malém chrámu vřelou liturgickou atmosféru. Společně s místním duchovním sloužil i prot. Ján Kačkoš a jer. Vladimír Spurný. Bohoslužby se zúčastnil i starosta města Uničova pan Dalibor Horák.
Po skončení liturgie zavítal vladyka do právě rekonstruovaného farního domu, kde se seznámil s probíhajícími pracemi. Zde bylo pro vladyku a návštěvníky připraveno občerstvení.
Našemu vladykovi bychom tak ještě jednou chtěli poděkovat za jeho návštěvu i přízeň, kterou nám věnuje.
prot. Jan
Na den sv. Dimitrije sloužil vladyka Izaiáš spolu s dvěma presbytery v brněnské katedrále.
Ve dnech 26. až 28. října 2016 se konalo v monastýru Zesnutí přesvaté Bohorodice ve Vilémově dětské setkání. Cílem bylo seznámit děti se strukturou Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku, aby věděly, že kromě Vysokopřeosvíceného Simeona, arcibiskupa olomoucko-brněnského, jehož dobře znají a mají ho rády, a biskupa vikáře šumperského Izaiáše, se kterým se setkávají při svaté liturgii na svých farnostech, máme i jiné vysoké církevní představitele. Děti se v rámci výuky rozdělily na skupiny, které představovaly delegace Vysokopřeosvíceného Michala, arcibiskupa pražského a českého, Vysokopřeosvíceného Juraje, arcibiskupa michalovsko-košického, Blaženého Rostislava, arcibiskupa prešovského a metropolity českých zemí i Slovenska, a Vysokopřeosvíceného Jáchyma, arcibiskupa berounského. Poté symbolicky putovaly po železnici ze svých sídelních míst k nám na Velkou Moravu, aby se zúčastnily vzpomínky na knížete velkomoravského Rostislava.
Dětská akce se uskutečnila pod záštitou Přeosvíceného Izaiáše, biskupa šumperského a vikáře olomoucko-brněnské eparchie, jemuž děkujeme za to, že nám toto setkání v monastýru umožnil. Sešlo se 30 dětí různého věku, některé i z Čech, a dokonce tři děti rumunské, kterým se mezi námi velmi líbí. Děti se dovedou rychle spřátelit a navázat kamarádské vztahy, ať už jsou moravské, české, ukrajinské, řecké či rumunské. To je dobrým příslibem pro budoucnost naší církve.
Děkujeme za pohostinství i matce představené Alexii a těšíme se na vánoční setkání v Travné ve dnech 27., 28. a 29. prosince.
Dne 9. listopadu od 18,30 hod. se koná koncert v pravoslavné kapli svatých Andělů strážných v Ostravě – Pustkovci.
Ve dnech 24. až 27. října navštívil Přeosvícený vladyka Izaiáš kyjevskou lávru, kam doprovázel Jeho Blaženstvo vladyku Kryštofa, který zde přednášel na VIII. mezinárodní vědecko-praktické konferenci: „Duchovní a světská vzdělanost – dějiny vzájemných vztahů, jejich současnost a perspektivy“. Oba naše vladyky přijal i rektor Kyjevské duchovní akademie a semináře, metropolita Antonij. Vladyka Izaiáš zde sloužil na svátek sv. Nikoly Svjatoše (27. října; jeho svaté ostatky spočívají v Blízkých jeskyních kyjevské lávry).
Zemi moravskou učinil jsi kvetoucí zahradou,
v níž zaštípena jest pravá Církev
požehnanými zvěstovateli Božího slova,
svatými apoštolům rovnými Cyrilem a Metodějem.
(Ze služby sv. Rostislavovi)
Pátek 28. října, na svátek sv. Rostislava (a na státní svátek České republiky) byl svátkem znojemského pravoslavného chrámu, který je zasvěcen právě osobnosti knížete Rostislava, iniciátorovi cyrilometodějské misie a jejímu ochránci. Sloužit do Znojma přijeli oba archijerejové naší eparchie: Vysokopřeosvícený vladyka Simeon, arcibiskup olomoucko-brněnský a Přeosvícený vladyka Izaiáš, vikární biskup šumperský. S nimi sloužili čtyři presbyteři a hypodiákoni.
Ač už panuje trochu chladnější podzimní počasí, shromáždilo se v chrámu k oslavě sv. Rostislava dost věřících. Svou homilii vladyka Simeon odvíjel od znění posvátných bohoslužebných hymnů velebících svatého velkomoravského knížete, že pozváním soluňských bratří zde uspořádal “hostinu víry”. O tomto hodu víry a eucharistické slavnosti, jak je zachyceno už v prvokřesťanském spisu Didaché a utváří život církve v průběhu dvaceti staletí, promlouval náš eparchiální biskup. Sv. kníže Rostislav se přičinil, aby i zde na Moravě bylo prostřeno k hostině Božího Království.
Po liturgii duchovenstvo navštívilo památnou rotundu sv. Kateřiny. Na celém světě stojí prý jen dvě tak veliké a zachovalé rotundy podobného významu. Jedna ve Francii a další (z 11. století, možná už z 9. stol.) právě ve Znojmě. Naše rotunda je pozoruhodná freskovou výzdobou, která na nejstarších dochovaných figurálních malbách zobrazuje kromě sakrálních (v podstatě byzantsky ikonograficky pojatých) výjevů i nejstarší Přemyslovce. Zachování rotundy a zvláště obrazové galerie je snad zázrak, protože poté, co se zde přestalo sloužit, stavba sloužila v minulosti jako skladiště, dílna, tančírna s výčepem a dokonce i jako chlév pro vepře. Dnes jsou unikátní fresky úzkostlivě chráněny speciálním režimem provozu rotundy a klimatizační technikou. Pod klenbou rotundy zazpívali přítomní modlitbu trojsvaté písně.
O starobylé památce se píše, že se jedná o: “historický stavební klenot, který obsahem svých unikátních nástěnných maleb, znázorňujících panovnickou dynastii vládnoucí na území našich národů, svým významem daleko přesahuje naše hranice a stává se mimořádnou památkou v rámci celoevropské kulturní historie. A to jak pokud jde o její stáří a styl, tak i pokud jde o výjimečný obsah mistrovsky provedených nástěnných maleb. Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě je dnes řazena na třetí místo v pořadí důležitosti památek na našem území, hned za Pražským hradem a Karlštejnem.” … Je zde “snad i nejstarší stojící obrazová galerie panovníků na našem území. O jejím stáří se zatím vedou spory.” (Viz zde)
Existuje pozoruhodná teorie některých historiků (viz jeden z takových možných výkladů), že v postavě Přemysla oráče byl ve skutečnosti původně zobrazen kníže Rostislav, který začal orbu své země (v evangelijním podobenství znamená orba misii). Zde v symbolické scéně povolává sv. Cyrila a Metoděje k pluhu, aby šířením křesťanské víry duchovně zúrodnili moravskou zemi, která by pak mohla urodit hojné plody pro nebeské království. (Zajímavé jsou i byzantské prvky, jimiž se znojemské malby vyznačují.)
Po návštěvě této vzácné památky následovalo posezení v prostorách církevního domu, kde bylo péčí mátušky duchovního správce přichystáno pro účastníky chrámového svátku hojné občerstvení.
Díky patří našim vladykům za návštěvu znojemského chrámu a za archijerejskou bohoslužbu, podobně i ostatním duchovním a dalším poutníkům i místním věřícím, kteří se přišli pomodlit a oslavit zde svátek svatého velkomoravského knížete. Poděkování patří i všem, kteří přispěli k zajištění hostiny, a místnímu duchovnímu správci i jeho mátušce za zorganizování celé sváteční události.
redakce
Webová stránka znojemské církevní obce
Fotografie z bohoslužby ve Znojmě
Dne 23. 10. t.r. se konala archijerejská bohoslužba v olomouckém katedrálním chrámu. Sloužil Přeosvícený vladyka Izaiáš, vikární biskup olomoucko-brněnské eparchie spolu s představeným chrámu prot. Petrem Novákem a dalšími duchovními.
V pátek 21. října t. r. proběhlo v monastýru ve Vilémově další duchovenské setkání týkající se misie. Účast duchovních byla dobrovolná, přijeli tedy ti, kteří se misií v církvi zabývají a chtějí se podělit o své podněty, zkušenosti a názory.
Na úvod setkání jsme vyslechli přednášku br. Petra Balcárka. V první části svého projevu se zmínil nejprve o základu pravoslavné misie, kterým je vzor misie Ježíše Krista po jeho veřejném vystoupení. Br. Petr dále zmínil rozdíl mezi ruským a řeckým vnímáním misie. Rusové soustřeďují důraz především na kazatelství (hlásání Božího Slova), v řeckém pojetí se misie buduje především na liturgii (kazatelství, sociální či charitativní činnost jsou navázány na liturgii).
Ve druhé části proslovu se zaměřil především na šestý bod seznamu možných misijních metod a oblastí (viz tento seznam ve zprávě z minulého setkání), a tím je pořádání výstav. Probírali jsme nabízející se témata takových výstav, dřívější zkušenosti s nimi, technickou problematiku jejich provedení. Nakonec jsme se shodli na zhotovení panelů s misijními materiály a na putovním charakteru výstavy. Panely s připravenými obrazovými či písemnými materiály si pak může každá farnost zapůjčit podle svého uvážení, vystavit je v chrámu či na jiném vhodném místě, provést výstavě propagaci, uspořádat vernisáž, oznámit ji na školách, aby se mohli s výstavou seznámit žáci atd.
Témat pro výstavy rozhodně není nedostatek. Kolem nás žijí nejen ateisté, ale i lidé hledající opravdový duchovní život, k němuž patří nejen vyznávání pravidel víry, ale i duchovní praxe, psychosomatické praktiky a dosažení duchovní zkušenosti. Pravoslavný církevní i duchovní život obsahuje mnoho oblastí, které jsou pro duchovně hledající současníky zajímavé (často se bohužel domnívají, že se něco takového v křesťanství nevyskytuje). Namátkou: tradiční postní praxe, inspirace modlitební zkušeností starců, ikonografie. Skrze výklad této tématiky lze současným hledajícím lidem podávat i základní pravdy o Bohu a o spáse.
Dále se nad šestým bodem misijního programu diskutovalo o pořádání veřejných přednášek. Bylo poukázáno na další osoby, které mohou provést přednášku na témata, jimiž se zabývají. Přítomní duchovní souhlasili, aby byli tito přednášející osloveni.
Řešili jsme také otázku jak povzbudit naše duchovní k většímu zájmu o misii, jak je přimět, aby chtěli přijet a diskutovat o zkvalitnění svého duchovenského působení.
Ohledně chystaných publikačních materiálů se duchovní vyslovili v tom smyslu, že každý další počin na tomto poli je vítaný. Můžeme se také inspirovat brožurkami vydanými v době sv. Gorazda. Měla by být přichystána liturgická pomůcka pro školní děti.
Na závěr schůze jsme vzpomněli na nedávno zesnulého Romana Jurigu, který právě v těchto monastýrských prostorách často pobýval a pracoval. Všichni přítomní za něj společně pomodlili.
Jak už se stalo tradicí, ve středu 28. září jsme oslavili svátek svatého Václava v jeho chrámu ve Střemeníčku. Velkou radost nám způsobil náš vladyka, Vysokopřeosvícený Simeon, arcibiskup olomoucko-brněnský, který ač o berlích, přece nás přišel povzbudit svými moudrými slovy. Poukázal na ideál svatého Václava jako křesťanského panovníka, který na rozdíl od jiných vladařů tehdejší doby uměl číst a psát, znal písma církevně slovanská, řecká i latinská, podporoval šíření křesťanství a odsuzoval tehdy panující kruté násilí. I když byl zavražděn svým vlastním bratrem, stal se pro českou zemi věčným ochráncem a přímluvcem u trůnu Božího.
Bylo radostí pozorovat, jak vladykovi i v jeho devadesáti letech skvěle pracuje paměť; vzpomínal na metropolitu Jelevferije, se kterým sloužil jako mladík, na rodinu Šišmovu, která se léta starala o chrám, a další přátele. Spolu s vladykou sloužil protojerej Dušan Basil Švábeník, protojerej Petr Novák, protojerej Jiří Kolář, jerej Arkadiusz Skibiński a jerej Mojmír Kříž. Chutné občerstvení připravila rodina otce Basila.
jer. Mojmír