Olomoucko-brněnská eparchieFotogalerie z poutní cyrilometodějské bohoslužby sloužené na základech velkomoravské baziliky (21. května 2016)
V Hrubé Vrbce pokračují práce na záchraně budov monastýru
31. ledna 2016 byl na kněze vysvěcen jer. Cyril Bočkarev. Archijerejskou liturgii se svatou Tajinou chirotonie sloužil Jeho Přeosvícenost Izaiáš, biskup šumperský, vikář Olomoucko-brněnské pravoslavné eparchie.
Novokněz již od srpna loňského roku dojížděl do Znojma sloužit jako diákon a pomáhat duchovnímu správci prot. Flaviu Badelitovi, který sem obětavě jezdil konat svaté liturgie z Mikulova. Současně otec Cyril zajišťoval opravu znojemské pravoslavné fary, aby se mohl se svou rodinou do Znojma co nejdříve nastěhovat. Práce na opravách jsou již téměř dokončeny, a tak budou splněny všechny předpoklady, aby měla znojemská farnost zase po letech svého kněze, který bydlí při chrámu a je blízko svým věřícím, jimž se může plně věnovat.
Přejeme znojemským pravoslavným věřícím bohatý církevní a bohoslužebný život. Přejeme jim, aby milovali svůj chrám a nacházeli v něm duchovní posilu a radost ze společenství s Bohem. Jejich novému knězi vyprošujeme vytrvalost, pastýřskou moudrost a Boží pomoc v jeho duchovenském působení pro budování farního života a pro další pravoslavnou misii na samém jihu Moravy.
Dne 12.2.2016 bylo pro celou rodinu kaple svatého Jiří Pravoslavné církevní obce Ostrava – Poruba velikou poctou a radostí, když vladyka Simeon právě v den svých 90. narozenin dlel mezi námi.
Na zámku Poruba, v němž je kaple svatého Jiří, vybudovali před rokem věřící spolu s majitelem zámku vladykovi bezbariérový byt jen několik kroků od kaple, a tak zde vladyka rád pobývá, učí děti a slouží bohoslužby spolu s otcem Danielem. Všichni jsme šťastni, že můžeme být vladykovi Simeonovi nablízku a s láskou o něj pečovat. Den vladykových narozenin jsme s ním chtěli důstojně oslavit. Vše začalo vernisáží výstavy, z níž posíláme úvodní řeč (viz níže).
»Vysokopřeosvícený vladyko Simeone, přeosvícený vladyko Izaiáši, důstojní otcové, milí hosté,
vítejte na vernisáži výstavy obrazů Sofie Prusali s názvem Noera prosevchi – Modlitba srdce.
Tento den je pro nás zvlášť významný, neboť slaví své devadesáté narozeniny náš milý vladyka Simeon. Právě na jeho počest uspořádala Sofie tuto výstavu. Milý vladyko, jste nám velkým učitelem a příkladem duchovního pastýře, jehož srdce je plné lásky k Bohu a lidem. Tuto lásku se Sofie snaží vyjádřit svými obrazy, jejichž témata jsou především duchovní. Pravoslavná víra je pro malířku od dětství, jež prožila v milované Soluni, pramenem života a tvorby. Obrazy promlouvají samy za sebe a není třeba je vysvětlovat. Kromě malovaných pláten se dnes představuje i řada ilustrací, které Sofie kreslila ke knihám vladyky Simeona: „Adam pláče“ a „Adam ještě pláče“; obě se připravují k vydání. Jedná se o příběhy Starého zákona, sepsané vladykou překrásným a zároveň srozumitelným způsobem, tak aby je chápali i lidé neznalí Písma svatého. I Sofiiny kresby jsou takového charakteru – prosté, srozumitelné a plny lásky.
Nyní mi dovolte pozvat Chorodia Agiu Georgiu – Sbor svatého Jiří (Marii, Sofii a Ladu), aby několika písněmi zahájil výstavu. Nejprve zazní tři byzantské hymny:
„Christos gennate“ – hymnus vánoční, „Exedisan me“ a „I zoi en tafo“ – dva hymny paschální. Na závěr pak dvě tradiční polyfonní písně z Ipiru( severozápadní hornaté oblasti Řecka). Poté považujte výstavu za zahájenou.«
Po zhlédnutí výstavy se vladyka Simeon, vladyka Izaiáš a ostatní hosté přemístili do tradiční řecké taverny Agiu Georgiu, kde věřící s otcem Danielem přednesli vladykovi svá blahopřání, předali dárky, dort a pohoštění, které společně připravili. Byl to krásný a požehnaný večer, za který jsme Pánu Bohu vděční.
Mnohá a blahá léta vladyko!
Sofie
Vladyka metropolita Rastislav a celý Posvátný Synod sloužili v Brně svatou liturgii, při níž blahopřáli vladykovi Simeonovi k jeho devadesátinám. Oslava vladykova vzácného životního jubilea se konala v duchu obnovené jednoty naší místní Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku.
V neděli 14. 2. 2016 v přeplněném katedrálním chrámu sv. Václava v Brně sloužil Božskou liturgii Jeho Blaženost Rastislav, arcibiskup prešovský a metropolita českých zemí a Slovenska. Na tento den byla naplánována i oslava životního jubilea arcibiskupa olomoucko-brněnského vladyky Simeona, jenž se tento týden v pátek dožil požehnaných devadesáti let.
S vladykou metropolitou v jednotě spolusloužili všichni členové Posvátného synodu Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku, tj. arcibiskup olomoucko-brněnský Vysokopřeosvícený vladyka Simeon, arcibiskup pražský a českých zemí Vysokopřeosvícený vladyka Michal, arcibiskup michalovsko-košický Vysokopřeosvícený vladyka Juraj a biskup šumperský – vikární biskup vladyky Simeona – Přeosvícený vladyka Izaiáš. Spolu s místními vladyky se modlil i vyslanec Matky Církve – Ekumenického patriarchátu, zkušený athoský mnich a nyní vikární biskup ve Francii Přeosvícený vladyka Irinej. Vedle arcipastýřů sloužilo mnoho presbyterů, jmenovitě duchovní správce brněnského chrámu sv. Václava mitr. prot. Jozef Fejsak, dále mitr. prot. Ondřej Stehlík, mitr. prot. Jan Baudiš a další místní duchovní, ale také hosté ze Slovenské části naší církve – mitr. prot. Milan Gerka, mitr. prot. Alexander Cap, mitr. prot. Vasiľ Bardzák, mitr. prot. Michal Švajko a ostatní přítomní slovenští duchovní a jerodiakon Maxim (Durila). Z hostů také spolusloužil duchovní z Rumunska prot. Andrej Danciu. Této požehnané události se účastnila též řada našich presbyterů svou modlitební přítomností v chrámové lodi.
Po přečtení evangelijního úryvku kázal vladyka Simeon na téma Zacheovy neděle. Vyzdvihl hlavně závěrečnou část příběhu, v níž Zacheus slibuje rozdávat ze svého jmění. Právě setkání s Kristem mu dalo pochopit to, co se píše i v knize Skutků apoštolských: „Blaženější je dávat než brát.“ (Skut 20,35) Pán Ježíš toto prozření pochválil slovy: „Dnes přišlo do tohoto domu spasení.“ (Luk 19,9) Touto cestou ke spáse se může vydat i každý z nás.
Po božské liturgii, na které byly přítomny stovky lidí, přečetl svůj gratulační list vladyka metropolita Rastislav, ústředním tématem jeho proslovu byla důležitost lásky v Církvi a vyzdvihnutí celoživotního pastýřského díla vladyky Simeona. Následně Jeho Přeosvícenost Irinej četl list Ekumenického patriarchy Jeho Všesvatosti Bartoloměje, který vedle blahopřání zdůraznil fakt, že vladyka Simeon vždy zůstával věrný pravdě, posvátným kánonům a Matce Církvi. Následně přečetl svůj gratulační list Jeho Vysokopřeosvícenost Michal, který zdůraznil vladykovu věrnost pravdě a svaté kanonické tradici Pravoslavné Církve, kterou v naší zemi obnovil sv. vladyka Gorazd. Mezi gratulanty v chrámu byl též Mons. Jan Graubner, český římskokatolický biskup, arcibiskup olomoucký a metropolita moravský, který tlumočil vladykovi Simeonovi gratulace jménem celé Římskokatolické církve.
Gratulanti předali vladykovi krásné dary. Prot. Andrej Danciu, který vyřídil blahopřání rumunského patriarchy Daniela, odevzdal oslavenci dárek i za Rumunskou pravoslavnou církev. Poté byla přečtena – jubilantu adresovaná – zdravice vladyky metropolity Sávy za Polskou pravoslavnou církev. Řadu blahopřání završil duchovní správce katedrální brněnské farnosti hřejivými slovy, darem od církevní obce a mnoholetím.
Následně bylo úsilím brněnské farnosti, dlouhé roky opečovávané prot. Jozefem, uchystáno důstojné pohoštění pro všechny hosty, kteří pak celé odpoledne postupně blahopřáli vladykovi Simeonovi k jeho jubileu.
Mnohá léta vladykovi Simeonovi, arcibiskupu olomoucko-brněnskému!
Převzato z webu Pražské pravoslavné eparchie (upraveno naší redakcí)Fotografie z události:
Životopis Jeho Vysokopřeosvícenosti Simeona, arcibiskupa olomoucko-brněnského a zde (Nitria blog)
1.
Poselství a blahopřání Jeho Všesvatosti
Ekumenického patriarchy Bartoloměje u příležitosti
90. narozenin Jeho Vysokopřeosvícenosti vladyky Simeona,
arcibiskupa olomoucko-brněnského*
Vaše Vysokopřeosvícenosti a milovaný bratře a spoluslužebníku v Duchu Svatém, vladyko Simeone, arcibiskupe olomoucko-brněnský, pokoj Vám a milost od Boha!
Připomínáme stále aktuální a Bohem inspirovaná slova svatého otce Jana Zlatoústého, arcibiskupa konstantinopolského, který praví, že: „Vskutku pravý svátek je tam, kde se děje spása lidských duší, kde je pokoj a svornost“ (Výklad 1. listu k Efezským, P.G. 53,21). Při tom se radujeme a především Vám blahopřejeme k tomu, že z podnětu Ekumenického patriarchátu byla skrze shovívavost (tj. dle ikonomie) obnovena jednota uvnitř Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku, jež byla před tím narušena spolupůsobením zlého. Ba co víc, veselíme se spolu s Vámi, Vaše Vysokopřeosvícenosti, a blahopřejeme Vám, že v atmosféře této radosti a ve světle obnovené jednomyslnosti oslavujete nyní 90. výročí svého narození. Dnes je vzdáván všeobecný hold Vaší dlouholeté a plodné pastýřské službě na poli církevním. Děje se tak „v pokoji a svornosti“ všech pravoslavných křesťanů v českých zemích a na Slovensku. To je vskutku „pravý svátek“, jenž vyznamenává Váš přínos, jakož i věrnost a oddanost Vaší lásky, kterou jste projevil vůči našemu posvátnému Ekumenickému stolci, který prostřednictvím jím vyslaných svatých a apoštolům rovných Cyrila a Metoděje přinesl světlo pravoslavné víry a teologie oběma Vašim zemím, jak české, tak slovenské.
Archijerejská služba, jak je známo, představuje zcela zvláštní syntézu života nebeského a pozemského. Archijerej a současně vykonavatel všech svatých tajin, jsa oblečen do těla a přebývaje ve světě, musí proto zachovávat neustálou duchovní a asketickou připravenost, „potýkat se s tělem a krví“, aby se mohl aktivně účastnit nadpozemské a nadpřirozené (Boží) milosti. Nesmí být pouhým mechanickým „vykonavatelem“ této Boží milosti, nýbrž stát se skutečným „Kristovým služebníkem a správcem Božích tajemství“ (srov. 1Kor 4,1).
Hierarchova lidská slabost tkví v tom, že slouží nebeské realitě jako člověk, jenž je (jako všichni) „nádobou hliněnou“, která může být snadno náhle rozbita. Setkává se však s Boží milostí, jež obnovuje a posvěcuje vše lidské. Bdělé vědomí, které má pro člověka zásadní význam (sv. Ondřej Krétský), odhání všechna nebezpečí, že převládne cokoliv pozemského a pyšného (nadutého, ješitného, marnivého, bezcenného) v této realitě plné protikladů. Vzpomenutá bdělost dokáže postřehnout klíčové působení všemohoucí Boží energie v životě a službě archijereje.
Hovoříme o něčem, co se stalo a co bylo potvrzeno skrze Vaše církevní svědectví, Vaše Vysokopřeosvícenosti, protože jste vždy bránil právo a kanonický řád Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku s pocitem loajality vůči Vaší Církvi, jakož i vůči její Matce – Církvi Konstantinopolské, jež o ni pečuje. Tento Váš přínos a oddanost vedly nakonec k nedávno zavládnuvšímu míru a svornosti mezi místním vyvoleným pravoslavným lidem a k „pravému svátku“, stvrzeném jednotou a společnou službou spolu s Jeho Blažeností Rostislavem, primasem (Pravoslavné) Církve českých zemí a Slovenska, a s dalšími jejími hierarchy, k níž dochází u příležitosti Vašeho životního jubilea. Osobně Vám tímto jménem Ekumenického patriarchátu a jím vyslaného zástupce, Přeosvíceného biskupa rigijského Ireneje, blahopřejeme.
Přejeme Vám jménem Ekumenického patriarchy a Matky Církve, abyste mohl, Vaše Vysokopřeosvícenosti, ve Vaší stávající archijerejské službě sloužit ve zdraví a v Bohem požehnaném blahobytu i nadále, a byl tak přínosem svému pravoslavnému lidu v olomoucko-brněnské eparchii, aby byl skrze Vaše činy, zápasy a dlouholeté zkušenosti oslaven Pán Vševládce. Nechť je Jeho milost a nesmírné milosrdenství s Vámi, Vaše Vysokopřeosvícenosti, po všechny dny Vašeho života a po celou dobu Vaší archijerejské služby.
Ekumenický patriarchát, 10. února 2016 *Tento nadpis, psaný tučně, byl doplněn překladatelem, a v původní řecké verzi nebyl. Byl dopsán dodatečně pro potřeby publikace tohoto Poslání a současně Blahopřání v naší místní církvi (MD).2.
V závere sv. Liturgie sa k jubilujúcemu vladykovi Simeonovi prihovoril metropolita Rastislav:
„Vaša Vysokopreosvietenosť, vladyka Simeon!
Dovoľte mi, aby som Vás v mene ostatných členov Posvätnej synody, duchovenstva a veriacich našej miestnej Cirkvi, ako aj vo svojom pozdravil v tento významný deň, keď všetci v radosti s Vami prežívame krásne životné jubileum – 90 rokov Vášho života. Pri tejto príležitosti Vám želáme veľa zdravia, plnosť blahodate a hojnosť Božieho požehnania, aby ste vo svojej biskupskej službe ešte mnoho rokov mohli plniť poslanie, ktoré Vám zverila Christova Cirkev.
Svätý apoštol Pavol všetkým biskupom hovorí: „Dávajte pozor na seba i na celé stádo, v ktorom vás Duch Svätý ustanovil za biskupov, aby ste pásli Božiu cirkev, ktorú si získal vlastnou krvou“ (Sk 20, 28). Hospodin bude žiadať z rúk biskupa každú dušu, ktorá mu bola zverená. Preto by mal obetavo slúžiť dielu spásy všetkých, ktorých mu Christos zveril.
Jedine vo vernosti svätému Pravosláviu a v obetavej láske môže biskup úspešne napĺňať svoje poslanie. Svätý Ján Sinajský hovorí, že pravého pastiera odhalí jeho láska, lebo Najvyšší Pastier bol z lásky ukrižovaný. Ak chceme šíriť porozumenie, musíme byť nositeľmi lásky. Svätý evanjelista Ján to vyjadril slovami: „Boh je láska, a kto zostáva v láske, zostáva v Bohu a Boh zostáva v ňom“ (1 Jn 4, 16).
Biskupská služba v zmätenosti dnešnej doby je obzvlášť náročná. Východiskom z každej zložitej situácie je pokánie a budovanie vnútornej jednoty veriacich v Cirkvi. Jedine tak môžeme byť „soľou zeme a svetlom sveta“ (Mt 5, 13 – 14), k čomu nás povoláva Božský Spasiteľ, v službách ktorého je každý duchovný Christovej Cirkvi.
Vo Vašej zodpovednej službe Vám, drahý vladyka, želáme dostatok duchovných a telesných síl, aby ste ako dobrý pastier v starostlivosti o svoju Bohom zverenú pastvu vždy pociťovali slová Iisusa Christa: „A hľa, Ja som s vami po všetky dni až do konca sveta“ (Mt 28, 20). Zo srdca Vám ďakujeme za Vaše celoživotné teologické a literárne dielo. Ako človeku s bohatými životnými skúsenosťami Vám želáme, aby ste ešte mnoho rokov vo svojej biskupskej službe zachovávali pre blaho Cirkvi „jednotu ducha vo zväzku pokoja“ (Ef 4, 3). Milosť nášho Pána Iisusa Christa, láska Boha Otca a spoločenstvo Svätého Ducha nech je s Vami po všetky dni Vášho života!
Is polla eti, despota!“
Za blahoželania zo strany metropolitu Rastislava sa vladyka Simeon poďakoval slovami:
„Vaša Blaženosť, ďakujem Vám za krásne slová a necítim sa hoden tej pozornosti, ktorú ste obrátili na moje skromné dielo, v ktorom som mal stále dôvod kajať sa a rozmýšľať, či som nebol príliš opovážlivý, že som prijal to, čo život prinášal, ale Pán mi pomáhal, a tak som to nejako dotiahol až do deväťdesiatky. Verím, že nejaký čas mi snáď ešte dá. Mám radosť z toho, že tento deň, v ktorý si pripomínate moje narodeniny, je súčasne dňom, kedy sme sa spojili s našim Pánom pri jednom oltári. Je to vzácne nielen pre nás, ale i pre celú cirkev u nás na Morave, a istotne i v Čechách a na Slovensku, pretože v jednote je sila a v jednote je Pán. Ten si praje, aby sme boli jedno. Jednota nemôže byť tam, kde nie je vzájomná láska a svornosť. Keď sme v jednote, tak nám Pán dáva lásku, a to je Jeho veľká milosť. Prijímam svoj vek i radosť, ktorú prežívame, ako veľký Boží dar, a rovnako i to, že ste tu dnes medzi nami spolu so svojimi duchovnými, z ktorých mnohí sú moji žiaci a viaže ma k nim otcovský cit. Za to všetko ďakujem Pánu Bohu. Prajem Vám, aby ste nám ako hlava Cirkvi vládli šťastne čo možno najdlhšie, a my všetci aby sme Vám v tom, v čom budeme môcť, dobre a jednomyseľne pomáhali,“ povedal vo svojom ďakovnom príhovore vladyka Simeon.
Vladyka Rastislav mu ako dar venoval ikonu Presvätej Bohorodičky – Tešiteľky, obklopenej archanjelmi Michalom a Gabrielom.
„Želám Vám v celom Vašom živote modlitebnú záštitu – pokrov Presvätej Bohorodičky, ako aj pomoc beztelesných Mocností. Žite ešte mnoho rokov na blaho Christovej Cirkvi a pre rozkvet svätého Pravoslávia na území Moravy, kde pred tisícročím solúnski bratia Konštantín a Metod započali svoje apoštolské misijné dielo, ktoré sa potom rozšírilo na územie Čiech i dnešného Slovenska,“ povedal vladyka.
(Převzato ze stránky Prešovské pravoslavné eparchie)3.
Gratulace arcibiskupa pražského a českých zemí Michala u příležitosti 90. narozenin vladyky Simeona
(Čteno v brněnském chrámu dne 14. 2. 2016 po slavnostní liturgii) (Originál zde)
Vaše Blaženosti, vaše Vysokopřeosvícenosti a Přeosvícenosti, otcové, bratři a sestry, drahý vladyko Simeone,
je pro mě radostí a ctí, že tu dnes s Vámi mohu být v tomto svatém chrámu. Slavíme dnes Vaše jubileum, slavíme je v jednotě a lásce. Dnes jsme všichni z jednoho kalichu přijímali skutečné Tělo a Krev našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista. Co může být pro pravoslavného člověka větší radostí?
Vladyko, známe se velmi mnoho let. Jezdíval jsem za Vámi ještě v době Vaší pastorace v Mariánských Lázních, kde jsme spolu nejednou sloužili. Vy jste mi oplácel návštěvy v Drážďanech, kde jsem sloužil. Setkání s Vámi pro mě vždy bylo a vždy bude velkou radostí. Dnes tu stojíme jakožto dva biskupové, kterým byla Pánem Bohem a Božím lidem svěřena česká část naší autokefální Církve. (A byl jste to právě Vy, drahý vladyko, kdo mě na pražskou katedru doporučil a mé kandidatuře arcipastýřsky požehnal. )
Celý svůj život, vladyko, oddaně sloužíte Pánu Bohu. Svým duchem i rozumem. Celý život opečováváte drahocenné lidské duše a vedete je ke spáse. Celý život sloužíte našemu Pánu nejen svými slovy, ale i svými skutky. Neboť „Jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků“, (Jak 2,26) – píše svatý apoštol Jakub ve svém listu. Vy jste, vladyko, skutečným pastýřem a pro nás všechny příkladem živé víry. Víry, která se dle slov apoštolových ukazuje na skutcích.
Jste pastýřem, jenž vždy jde ostatním příkladem a je ztělesněním Spasitelových slov o dobrém pastýři, který za svěřené ovce rád položí svůj život. Jste pastýřem, který bez bázně vždy stál a stojí za pravdou. Dříve jako farář v Mariánských Lázních, později jako biskup. Stojíte za pravdou, protože nezapomínáte na to, že bez Pravdy není pravoslavného křesťana, neboť Kristus říká: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“ (Jan 14,6)
Svým životem, drahý vladyko, životem v úctě a lásce k Pravdě, jednotě a Svaté Pravoslavné Tradici, naplňujete to, za co položil život svatý vladyka Gorazd, náš nebeský patron a obnovitel Pravoslavné církve v naší zemi. Svatý vladyka Gorazd vždy stál za Pravdou a Vy ho svými slovy a činy následujete. Axios!
Jsem šťastný, že tu dnes stojím a že jsme spolu sloužili – ve, Vám již mnoho let svěřené, moravské eparchii, v níž se před více než 1000 lety rozzářilo světlo Svatého Pravoslaví a postupně osvítilo celý slovanský svět. Světlo, které k nám přinesli svatí bratři Cyril a Metoděj, vyslaní Konstantinopolským patriarchátem, patriarchou Fótiem.
Drahý vladyko, kéž Vám náš Pán a Bůh náš Ježíš Kristu požehná na mnohá a blahá léta! A nám všem kéž požehná Vašimi svatými arcipastýřskými modlitbami.
4.
Poselství od Jeho Blaženstva Sávy, metropolity varšavského a celého Polska
Jeho Eminenci,Vaše Vysokopřeosvícenosti,
srdečně děkuji za pozvání na oslavu Vašich devadesátých narozenin. Osobně se však nemohu zúčastnit této události.
Prosím, přijměte touto cestou moje srdečné, bratrské gratulace a přání všeho nejlepšího.
Bůh Vás obdarovává dlouhými roky života, abyste skrze svou aktivní církevní činnost byl (jak praví Pán v Evangeliu): „Světlem světa.“ A dále (nás všechny Spasitel nabádá): „Ať vaše světlo září před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci, který je v nebesích.“ (Mat. 5,14-16)
Jako věrný služebník Církve Kristovy jste tak činil každý den: v Mariánských Lázních, v Prešově, v Praze, v Olomoucko-brněnské eparchii a při plnění svých povinností metropolitního správce. Každá z těchto služeb vyžadovala moudrost, námahu a pokoru. Překonal jste všechno a pamatoval při tom na slova apoštola Pavla: „Všechno mohu v Kristu, který mě posiluje.“ (Flp. 4,13)
Drahý vladyko! Dnes děkujeme Bohu za Vás, a Vám děkujeme za vše, co jste učinil pro svaté pravoslaví.
Jménem Polské pravoslavné autokefální církve i svým vlastním, Vás zdravíme, přejeme zdraví, duševní svěžest a moudrou mysl, duchovní pokoj a radost.
Mnohá léta, vladyko!
+Sáva
Všichni bratři a sestry v Kristu jsou zváni na svatou liturgii ve Znojmě, při které se uskuteční kněžské svěcení diákona Cyrila Bočkareva.
Archijerejskou liturgii se svatou Tajinou chirotonie bude konat Jeho Přeosvícenost Izaiáš, biskup šumperský, vikář Olomoucko-brněnské pravoslavné eparchie.
Svatá archijerejská liturgie ve znojemském pravoslavném chrámu sv. Rostislava bude
31. ledna 2016 od 9 hod. (chrám sv. Rostislava je na náměstí Kapitána Chlupa)
Liturgie všech českých pravoslavných biskupů, kteří zastávají funkci v církevní správě
Dne 22. prosince 2015 Jeho Vysokopřeosvícenost Simeon, arcibiskup olomoucko-brněnský, metropolitní správce Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku, sloužil Svatou Liturgii v monastýru Sv. Václava a Ludmily v Loděnici u příležitosti svátku Ikony “Neočekávaná radost”. Spolu s metropolitním správcem sloužili Jeho Vysokopřeosvícenost Michal, arcibiskup pražský a českých zemí, a Jeho Přeosvícenost Izaiáš, biskup šumperský – pomocný biskup Olomoucko-brněnské eparchie.
Jeho Vysokopřeosvícenost Simeon ve svém proslovu dojatě zdůraznil požehnanou jednotu naší autokefální Církve, která bude zcela naplněna díky sněmu kněží a laiků, jenž zvolí nového metropolitu, po třech letech od rezignace posledního metropolity – Jeho Blaženosti Kryštofa. Jeho Vysokopřeosvícenost Michal vyjádřil Přesvaté Bohorodici svůj hluboký vděk za obnovenou jednotu v lásce a modlitbách. Oba vladykové zmínili symbolický význam, že se tomu tak stalo o svátku ikony Přesvaté Bohorodice “Neočekávaná radost”.
ENG
On 22nd December 2015, His Eminence Metropolitan Simeon of Olomouc and Brno, Locum Tenens of The Orthodox Church in the Czech Lands and Slovakia, celebrated Divine Liturgy at the Monastery of Saint Wenceslaus and Ludmila in Loděnice (Prague eparchy, close to the City of Prague). With Locum Tenens were concelebrating H.E. Metropolitan Michael of Prague and H.E. Isaiah of Šumperk, auxiliary bishop of Olomouc and Brno eparchy.
His Eminence Simeon in his speech emotionally accented the blessed unity of our autocephalous Church, which shall be fulfilled completely through an Assembly of all clergymen and laymen that will elect a new primate of our autocephalous Church, 3 years after the resignation of the last primate His Beatitude Christophor. H.E. Michael expressed his deep gratitude to the Most Holy Theotokos for the restored unity in love and prayers. Both Metropolitans mentioned a symbolic dimension that this happened on the feast of the icon of the Most Holy Theotokos “Unexpected joy”.
RUS
22 декабря 2015 Его Высокопреосвященство Симеон, Архиепископ Оломоуцко-Брненский, Местоблюститель Митрополичьего престола Православной церкви Чешских земель и Словакии, служил Божественную Литургию в Монастыре свв. Вячеслава и Людмилы в Лоденице (Пражская епархия). Вместе с Местоблюстителем Митрополичьего престола служили Его Высокопреосвященство Михаил, Архиепископ Пражский и Чешских земель и Его Преосвященство Исаия, епископ Шумперкский, викарий Оломоуцко-Брненской епархии.
Его Высокопреосвященство Симеон трогательно подчеркнул благословенное единство нашей автокефальной Церкви, которое будет восполнено совершенным образом благодаря Собору клириков и мирян, который выберет нового предстоятеля нашей автокефальной Церкви, спустя три года после отречения последнего первоиерарха – Его Блаженства Христофора. Его Высокопреосвященство Михаил выразил свою глубокую благодарность Пресвятой Богородице за восстановленное единство в любви и молитвах. Оба архиепископа обратили внимание на символический смысл того, что это произошло в день праздника в честь иконы Пресвятой Богородицы “Нечаянная Радость”.
Další podrobnosti viz na oficiálním webu Pražské pravoslavné eparchie: pravoslavnacirkev.czDne 6. 12. 2015 na svátek sv. Mikuláše, jemuž je zasvěcena kaple monastýru ve Vilémově,
sloužil vladyka Simeon s okružním protopresbyterem o. Janem Kačkošem, o. Basilem Švábeníkem, o. Arkadiuszem Skibińskim sváteční liturgii.
Matka igumenie Alexie po bohoslužbě všechny přítomné – duchovenstvo i věřící – bohatě pohostila.
V neděli 13.12.2015 sloužil vladyka Simeon, arcibiskup olomoucko-brněnský, svatou liturgii v monastýru svaté Ludmily v novém chrámu Uvedení přesv. Bohorodice do chrámu. Blahopřál při této příležitosti otci Cristianovi Popescu k šedesátinám, popřál mu Boží požehnání a úspěch v dílu na vinici Páně. Především ho povzbudil k dokončeni chrámu a k další pomoci pravoslavným migrantům a uprchlíkům.
Důstojnému otci prot. Cristianovi gratulujeme k životnímu jubileu!
V neděli 6. prosince sloužil Přeosvícený vladyka Izaiáš archijerejskou liturgii v chrámu sv. Mikuláše v Mikulově. V městě, pojmenovaném podle jednoho z nejznámějších svatých naší církve, je tomuto světci pochopitelně zasvěcen i zdejší chrám, v němž jeho farníci oslavili letošní chrámový svátek.
Spolu s moravsko-slezským vikárním biskupem sloužil i duchovní správce mikulovské církevní obce, prot. Flaviu Badelita, který v současnosti dojíždí konat bohoslužby i do Znojma. Spolusloužil i diákon znojemské církevní obce Cyril Bočkarev.
Mikulovským věřícím k jejich svátku blahopřejeme!
Oslavu svatého Mikuláše jsme letos doplnili průvodem okolo chrámu po večerní bohoslužbě. Při něm nemohla chybět jak ikona světce, tak i lucerničky, kterými si děti svítily na cestu a jež zároveň chránily plameny svíček před větrem. Po průvodu následovala besídka. Děti při ní zpívaly písně ke svatému Mikuláši, a byly za to odměněny drobnými dárky.
prot. Miroslav Kudla, duchovní správce
V sobotu 5. prosince (ke svátku sv. Barbory) sloužil v Dolních Kounicích vladyka Izaiáš. S ním konali bohoslužbu důstojní otcové: Svatopluk Konstantin Ryška (duchovní správce), Cristian Popescu a Flaviu Badelita. Pravoslavní věřící touto archijerejskou liturgií oslavili chrámový svátek své církevní obce. Duchovnímu správci a všem příslušníkům jeho farnosti blahopřejeme!
V neděli 29. listopadu navštívil třebíčskou církevní obec vladyka Izaiáš, vikární biskup olomoucko-brněnské eparchie. Jak bylo předem oznámeno, byla zde kromě archijerejské svaté liturgie v plánu ještě jedna duchovní slavnost, která zde měla o této neděli proběhnout. A tou bylo vysvěcení diákona Jakuba Rojka na kněze.
Myslím, že třebíčská obec toužebně vyhlížela tuto událost, neboť už od sklonku léta zůstávala bez vlastního duchovního správce. Otce Jakuba zde už v minulých letech mnozí znali, neboť Třebíč navštěvoval. Za života bývalého duchovního správce, po celé církvi známého kněze, důstojného otce prot. Miroslava Mužíka, se s ním rád setkával, kdykoliv k tomu byla příležitost. Důkladněji se mohli všichni pravoslavní Třebíčané seznámit s Jakubem Rojkem v době jeho diakonátu, neboť od svého diákonského svěcení až doposavad spolusloužil v Třebíči každou neděli liturgie s kněžími, kteří sem střídavě dojížděli. Dnes tedy nastal pro zdejší věřící ten slavnostní den, od kterého budou mít opět svého vlastního kněze, a tím bude tato církevní obec znovu soběstačná ve svém duchovním životě.
V neděli ráno uvítala vladyku Izaiáše před chrámem květinou Světlanka, nejstarší dcerka otce Jakuba, poté byl jeho synem Ondřejem vítán chlebem a solí a při vstupu do chrámu požehnal přítomné křížem. K archijerejskému vcházení do chrámu zazpíval otec Jakub starobylým byzantským nápěvem řecky „Axion estin“ (Jest vpravdě důstojno).
Na začátku bohoslužby uvedl vladyka Izaiáš do stavu nižšího kléru bratra Lukáše Bajzíka, jehož postřihl na žalmistu a hypodiákona ke službě v hodonínském chrámu. Poté již začala slavnostní božská liturgie. Kázání na téma Kristova podobenství o milosrdném Samaritánovi bylo svěřeno diákonu Jakubovi. Při svém zamyšlení se opřel o jeden z nejstarobylejších výkladů, pocházející z prvních křesťanských staletí, který spatřuje v tomto podobenství jinotaj postihující celou historii lidstva, a zároveň proroctví o cíli našich dějin. Při promluvě podtrhl význam Církve a jejího tajemného života, který tkví v duchovním léčení člověka, jehož se ujal sám milosrdný Samaritán, Kristus. Nakonec kazatel vyzval své posluchače, aby nepromarnili svůj život zcela pohrouženi v dočasnostech, ale využili jej především ke svému duchovnímu uzdravení, které jim – skrze křesťanskou víru, svaté Tajiny a jejich účast na církevním životě – náš Spasitel podává.
Při slavnostní archijerejské liturgii pak proběhlo očekávané kněžské svěcení (o něm viz níže). Je to vždy radostný a hluboký zážitek, můžeme-li být u toho, když se sbor eparchiálního duchovenstva rozrůstá o dalšího kněze.
Po liturgii vladyka Izaiáš poděkoval věřícím, poblahopřál novému knězi a pravil, že ač je už zimní období a v chrámu bylo trochu chladno, tak nás hřál oheň Boží blahodati, takže jsme netrpěli zimou, ale cítili jsme toto duchovní teplo. Poté následovalo mnoholetí vladykovi Simeonovi, následně vladykovi Izaiášovi, novoknězi a jeho rodině a všem přítomným. Mátuška Barbora krásně poděkovala světiteli a předala mu květiny.
Pak nás jerej Jakub všechny pozval do blízké restaurace na postní pohoštění, kde jsme společně strávili ještě nějaký čas besedami.
Věřím, že mohu nejen za důstojného otce Jakuba a jeho rodinu, ale za celou třebíčskou farnost a všechny hosty poděkovat přeosvícenému vladykovi Izaiášovi za jeho návštěvu v tomto “horském městečku” (jak říkával Třebíči jeden ze zdejších dávných farářů) a za udělení kněžského svěcení. Zároveň vyjadřujeme svou vděčnost i za veškerou jeho službu, kterou koná v naší eparchii. Díky zasíláme i eparchiálnímu archijereji, Jeho Vysokopřeosvícenosti, vladykovi Simeonovi za jeho požehnání k provedení chirotonie. Přejeme mu z celého srdce hodně zdraví a prosíme o jeho svaté modlitby.
Oběma vladykům: Dlouhý a pokojný život, zdraví, spasení a ve všem zdar na mnohá léta!
Důstojnému otci Jakubovi u našeho Pána vyprošujeme, aby zachoval věrnost cestě, na kterou se vypravil, vykonával své kněžské dílo s oddaností, trpělivostí a pokorou, a přinášel tím duchovní užitek mnohým věřícím. Kéž je duchovenská hodnost presbytera jemu a mnoha dalším ke spáse! Nechť mu Bůh stále žehná a svatí andělé jej posilují.
Okružní protopresbyterFotogalerie z nedělní události:
Obsáhlejší fotogalerii můžete shlédnout na webových stránkách třebíčské farnosti.
P.S.
Stručně o průběhu kněžského svěcení a symbolickém významu jeho součástí
Svatá Tajina kněžské chirotonie, při níž sestupuje blahodať Svatého Ducha na diákona, aby jej ustanovila na posvátný hierarchický stupeň kněžství, se koná při pravoslavné liturgii po velkém vchodu.
Ohlédnutí za prázdninami
Prázdninový čas znamená nadechnutí se po škole, ale také může znamenat nadšení pro nové události. To vše jsme měli na paměti, když jsme 2.7. začali s „přívesnickým“ letním táborem, který se konal v Horní Lipové u nově vysvěceného chrámu Proměnění Páně.
Po necelém roce jsme opět vyrazili do nedalekého Polska. Tentokrát však nebyla cílem šesti poutníků z církevní obce v Ostravě-Pustkovci dolnoslezská Vratislav, nýbrž Krakov. Kromě mnoha historických památek, na něž je bývalé sídelní město polských králů bohaté, jsme navštívili také kapli Zesnutí přesvaté Bohorodice, která se nachází v samém historickém centru nedaleko Hlavního rynku.
prot. Miroslav Kudla
V monastýru sv. Gorazda v Hrubé Vrbce probíhají rozsáhlé opravy střechy. Jak jsme už eparchii informovali (viz dřívější článek), monastýr se vlivem nedostatečné údržby a zanedbáním oprav dostal v minulém období do stavebně kritického stavu. V těchto dnech tam probíhá kompletní výměna střešní krytiny včetně krovů a zbudování věnce nad obvodovými stěnami. Bez provedení těchto záchranných prací by budově monastýru hrozilo bezprostřední nebezpečí zřícení (jak bylo vidět na vznikajících puklinách obvodových zdí).
Za celou eparchii děkujeme všem, kteří se na záchraně budov podílejí.
Jeho Vysokopřeosvícenost vladyka Simeon, arcibiskup olomoucko-brněnský a metropolitní správce Pravoslavné církve v českých zemí a na Slovensku, sloužil v neděli 15. listopadu a v neděli 22. listopadu svatou liturgii v kapli svatého Jiří v Ostravě Porubě.
Je to velké požehnání a radost pro celou církevní obec Ostrava-Poruba, že u nás vladyka zůstane ještě několik dní a bude zde sloužit i další neděli. Vladyka pravidelně vyučuje místní děti katechismus.
jer. Daniel
Ve dnech 9. až 17. listopadu 2015 navštívil s požehnáním vladyky Simeona, arcibiskupa olomoucko-brněnského a metropolitního správce, Svatou Zemi vikární biskup olomoucko-brněnské eparchie, vladyka Izaiáš, biskup šumperský. Pouti, kterou organizoval prot. Josef Fejsák, se zúčastnili duchovní olomoucko-brněnské eparchie a také další poutníci, nejen z moravské eparchie. První den pouti přijal delegaci jeruzalémský patriarcha Theofil a udělil své požehnání ke konání bohoslužeb v chrámech a monastýrech ve Svaté Zemi.
Z bohoslužebného programu vladyky Izaiáše a duchovních, kteří s ním putovali:
Vladyka Izaiáš spolusloužil bohoslužbu na Golgotě s jeruzalémským biskupem Theofanem, biskupem Řecké církve Epifaniem a estonským biskupem Ruské církve Lazarem.
V ruském pravoslavném chrámu Marie Magdaleny v Getsemanské zahradě spolusloužil vladyka Izaiáš s metropolitou Illarionem, prvním hierarchou Ruské zahraniční církve.
Na Božím hrobě vladyka Izaiáš sloužil spolu s biskupem jeruzalémského patriarchátu Dorotejem, estonským biskupem Ruské pravoslavné církve Lazarem, moldavským biskupem Ruské pravoslavné církve Petrem, ussurijským biskupem Ruské církve Innokentijem a biskupem Albánské církve Eliášem z Ameriky.
Poslední den poutě navštívil vladyka Izaiáš spolu s poutníky město Lydda, kde v chrámě svatého Jiří spolusloužil s patriarchou jeruzalémským Theofilem a dalšími třemi biskupy z jeruzalémského patriarchátu.
Audience u patriarchy jeruzalémského:
Bohoslužba na Golgotě:
Služba v chrámu Narození Kristova v Betlémě:
Služba v chrámu Marie Magdaleny:
Služba v městě Lydda:
Další fotografie a text viz na facebookovém profilu Pravoslavné církevní obce v Brně
8. 11. 2015 na sbor archanděla Michala oslavovali svůj chrámový svátek věřící ostravské církevní obce v Pustkovci. Svaté liturgie sa zúčastnil i starosta městského obvodu Ostrava-Pustkovec pan Stanislav Pyšem.
Ve dnech 25. 9. – 28. 9. 2015 proběhl každoroční podzimní tábor pro děti a dorost. Jak už datum napovídá, celý víkend by měl být zasvěcen sv. Václavovi, avšak letos ústředním tématem byla jeho babička – sv. kněžna Ludmila. (Následuje vyprávění, jak jsme v programu tábora ztvárnili počátky naší národní křesťanské historie a formou hry si osvojili některé součásti křesťanské víry a života.)
Návštěva vikárního biskupa Izaiáše u pravoslavných v Uničově 1. listopadu 2015
Oba moravští vladykové sloužili archijerejskou liturgii v šumperském chrámu.
Presbyterská konference Olomoucko-brněnské eparchie se konala v úterý 20. října 2015 ve vilémovském monastýru Zesnutí přesv. Bohorodice.
Duchovenské setkání začalo svatou liturgií, kterou vedl vikární biskup olomoucko-brněnské eparchie, vladyka Izaiáš Šumperský. Při liturgii spolusloužila řada duchovních. Spolu s nimi přijali ostatní přítomní duchovní účast na svatých Tajinách.
Na konferenci, které předsedal eparchiální archijerej Simeon, arcibiskup olomoucko-brněnský, se diskutovalo o správních otázkách eparchie, např. o inventarizaci majetku církevních obcí, opravách, personálních otázkách a dalších rovinách našeho církevního života. Diskuse byla velice otevřená, což přispělo k upřímné atmosféře, která zde panovala.
Součástí konference byla závěrečná duchovní přednáška na téma zpovědnictví a formování křesťanského svědomí při duchovním vedení. Zamyšlení pronesl prot. Ondřej Stehlík z Kroměříže.
Po vyčerpání programu následovalo pohoštění. Matce představené, igumenii Alexii srdečně děkujeme za přípravu monastýru ke konání konference a pohostinné přijetí hostů.
