V den jeho umučení 4. září konala se letos v rodišti mučedníka, v kapli jemu zasvěcené, slavnostní poutní liturgie. Bohoslužbu vedl vladyka Izaiáš, vikární biskup naší eparchie; s ním sloužilo početné kněžstvo a dva diákoni. Liturgie se zúčastnil i pan starosta Hrubé Vrbky.
Na závěr liturgie jsme obcházeli průvodem budovy kaple, památníků a přilehlých prostor, při čtyřech zastaveních četli z evangelia o vzkříšení Kristově a vykrápěli svěcenou vodou. Po obnovení posvěcení objektu se na závěr bohoslužeb konala panychida za zesnulé vladyky naší církve, za oběti pronásledování, za prvního zdejšího igumena schiarchimandritu Kyrilla a za nezapomenutelného zakladatele a budovatele kaple a památníku prot. Alexandra Nováka, který nedávno zemřel.
Poté následovalo bohaté pohoštění všech přítomných a posezení s besedami.
Za všechny, kteří bohoslužbu a setkání připravili a podílejí se na péči o kapli, památník i o další budovy, chceme jmenovitě poděkovat vladykovi Izaiášovi a především pak obětavé sestře Růženě Gorazdě Prachařové, která věnuje své síly i prostředky právě probíhajícím opravám a záchraně budov, které se dostaly kvůli špatné péči v předchozím období do havarijního stavu.
Tím se dostáváme k té smutnější stránce naší letošní návštěvy. Sestra Gorazda nás podrobně seznámila s technickým stavem budov a se stavem inventáře. Stavební odborníci vydali naléhavé varování hned k několika kritickým místům konstrukce, které bezprostředně hrozily zhroucením. Na vlastní oči jsme viděli, že některé obvodové zdi z důvodu dřívější nedostatečné údržby praskají, takže je jednou z puklin vidět skrz stěnu ven. Jedna z hlavních nosných stěn kaple se – kvůli řadu let zanedbávané péči – už málem zřítila; z kaple by v takovém případě zůstala jen hromada sutin. Na poslední chvíli se podařilo to, co zde na památku svatého vladyky Gorazda bylo prot. Alexandrem Novákem před čtvrt stoletím zbudováno, zachránit. Některé úpravy, učiněné za dřívějšího obyvatele, byly provedeny tak diletantsky, že stavbu vážně poškodily. Např. kvůli neodborně provedené vjezdové komunikaci ničila část jedné budovy vlhkost. Vysloveně fušérsky “opravená” střecha (na shnilé trámy přibili nová prkna a položili krytinu) se musí ještě před zimou celá strhnout a postavit úplně znovu. A tak by se v tomto výčtu dalo ještě pokračovat. Můžeme se oprávněně domnívat, že jedině převzetí našich církevních budov od jejich dosavadního obyvatele je na poslední chvíli zachránilo před zkázou. Nutno bohužel také konstatovat, že z inventáře kaple se s odchodem bývalého správce ztratilo mnohé, co věnovali monastýru schiarchimandrita Kyrill a jiní dárcové (a to včetně vzácných věcí). O ostatním snad raději pomlčíme.
Díky sestře Růženě Gorazdě nyní probíhá odborné provádění oprav, záchrana budov a jejich uvedení do obyvatelného stavu. Zvláštní poděkování jí patří i za obnovení instalace památníku našeho světce. V minulém období padla “světnička svatého vladyky” za oběť soukromým komerčním zájmům. Teď snad bude důstojný znovu obnovený památník už jen dále zvelebován, aby měl sv. Gorazd ve své rodné vsi opět svou symbolickou světničku, podobně jako ji porůznu mají i jiní velikáni našeho národa.
Na závěr se však vraťme k té radostné straně letošní gorazdovské pouti, která je pro nás zdrojem velkých nadějí do budoucna.
V souvislosti s probíhajícími stavebními pracemi byla letošní pouť do Hrubé Vrbky naplánovaná na všední den. Organizátoři střízlivě očekávali, že se nás zde tento rok sejde přibližně deset duší. Skutečná účast však byla velice příjemným překvapením, protože svědčí o lásce tolika našich lidí k památce sv. Gorazda. Přijela více než desítka kněží. Věřící, kteří do této příhraniční vesničky dorazili zblízka i zdáli, zaplnili kapli památníku i přilehlé prostory chodby. Tito lidé sem nepřijeli jako fanouškové sekty, kterou si kolem sebe někdo utvořil, ale shromáždili se k uctění památky našeho světce. To se zdá být znamením zdravé duchovní cesty, po níž se vydala naše eparchie. (Konsultoval jsem svůj odhad s dalšími a možno zaznamenat, že celkem jsme po bohoslužbě napočítali kolem stolu a na dvorku asi 40 – 50 poutníků.)
Na místě bylo domluveno s vl. Izaiášem, který se ujal funkce duchovního správce kaple sv. Gorazda a monastýru, zahájení pravidelného konání bohoslužeb, aby sem na ně mohli přijíždět poutníci. Po pravidelném konání bohoslužeb v Hrubé Vrbce už celá dlouhá léta různí pravoslavní věřící volají.
Další fotogalerie z letošního svátku sv. Gorazda v Hrubé Vrbce:
Olomoucko-brněnská eparchie
